Zelený Baull 161 / Grafit nebo ocel?

Zelený Baull 161 / Grafit nebo ocel?

Zelený Baull 161 / Grafit nebo ocel?

Nejen golfoví začátečníci pořizující si své první hole, ale i zkušenější hráči řeší otázku: grafitové nebo ocelové šafty? Tedy přesněji: taková otázka stojí před mužskou částí golfové populace. Ženy hrají s grafitovými šafty, jen ojediněle potkáte dámu, která by měla hole na oceli.


A když, tak je to většinou sada, kterou si nekoupila, ale zbyla jí po bývalém příteli, milenci, manželovi… Ano, když už muž mění partnerku, tak občas odchází jen tak, všechno nechá u té bývalé...
Svou první sadu holí jsem koupil asi za pět tisíc od jiného golfisty. Byly na oceli a dnes vím, že to byly dobré hole. Tehdy jsem ale měl jiný dojem: po třech měsících jsem je prodal, protože mi připadaly příliš těžké, neobratné. Pořídil jsem si novou sadu, na grafitu. S nimi se mi hrálo líp, došel jsem s nimi k HCP 14. Ale ať jsem dělal, co jsem dělal, se sedmičkou jsem nehrál dál než 115 metrů. A to se říká, že s grafitem jste dlouzí…
Po dvou letech na grafitu jsem se odhodlal ke změně. Koupil jsem si Callaway X-18 na oceli. A byl to neuvěřitelný skok. Najednou jsem se sedmičkou hrál 130 metrů! A to aniž bych jakkoli změnil švih. Zčista jasna jsem se prodloužil.
Jak je to možné, když grafitové šafty by měly produkovat delší rány? Přičítám to faktu, že ony zmíněné X-18 mají relativně těžkou hlavu a navíc každé hole s ocelovými šafty jsou těžké (rozdíl na jedné holi je cca 40 gramů). Nejsem silový hráč, spíš spoléhám na pružnost vlastního těla a dobré vytočení ramen – a v případě těžké hole jsem ji prostě jen nechal, ať dělá svou práci. Hůl mi pomohla „vyladit“ švihový oblouk, a protože švih byl čistší, oblouk delší, létal mi také míček dál. A jsem přesvědčen, že právě ocelové šafty mi pomohly ten HCP 14 nejen udržet, ale pak jít ještě níž.
Výhodou oceli je v prvé řadě její přesnost. Ocelové šafty nepruží tolik jako grafitové, hůl se při švihu jen málo ohýbá a hlava hole jde tudíž k míčku relativně přesně. Naopak grafit je v případě, že šviháte tvrdě, něco jako rybářský prut. Čím víc síly, tím větší ohyb a tím mají také rány větší rozptyl.
Grafitové šafty určitě patří na hole jako je drajvr, dřeva, hybridy. Tam je pružnost důležitá, hraje se především na délku, v případě hybridů jde zase o hůl ulehčující hru. Co se týče holí od sendvedžky po čtyřku (pro vyspělé hráče i trojku), kde už se hraje na přesnost, tak hráči od dvaceti let, fyzicky vyspělí, by ve většině případů měli volit ocelové šafty. S ocelí se dá – podle mého laického soudu – hrát i po padesátce; záleží na konkrétním fyzickém stavu hráče. Pokud jste průměrně silný muž, pak volte ocel. Navíc většina mužů hraje stylem „víc síly než švihu“ a v takovém případě se ohýbá snad každý grafit. Ocelový šaft to může částečně korigovat.
Naopak grafit je dobrý pro začátečníky (ale pokud je začátečníkem chlap 35 let/185 cm, tak nikoli). Také pro mládež všeho druhu, pro seniory a ženy, protože tyhle skupiny prostě nemají dost síly. Ocelová hůl s nimi cvičí víc, než by bylo záhodno. Ale pozor: jedna moje známá, vysoká cca 175 cm, sportovní typ, hraje s ocelovými pánskými šafty (hole jsou navíc relativně staré) a přál bych vám vidět, jak rovné rány produkuje. Ovšem její švih je ladný, dokonale se vytočí. Ale když to netrefí, hůl jí nic neodpustí. I jí by nakonec asi grafit pomohl. Hlavně by se tolik nenadřela. A to nejen při švihu, ale taky při nošení bagu.



V přehledu českých hřišť nyní přibyl areál Na Vrších.
Vyjádřete svůj názor a hlasujte v rubrice ČESKÁ HŘIŠTĚ! U každého areálu máte možnost přidělit mu jednu až pět hvězdiček. V nabídce jsou zastoupena všechna česká hřiště. Zjistíte také, jak se hřiště líbí ostatním hráčům.