V Česku existuje několik netypických golfových klubů. Jestliže smyslem většiny klubů je mít vlastní hřiště, tyto kluby jdou jinou cestou. Nemají ani hřiště, ani drajving, ani indoor. Svou činnost postavily na tom, že členům nabízejí různé slevy či hru zadarmo na více hřištích. Některé z těchto klubů vznikly jako sdružení přátel, zároveň ale mají dobře prokalkulovanou ekonomickou bázi.
Asi nejznámějším klubem tohoto typu je CLUB DUCHA SPORTOVNÍHO. Vznikl v roce 2004, o rok později se stal členem ČGF. Duší klubu byli a dodnes jsou manželé Sedláčkovi, kteří také organizují Greentour, turnajovou sérii pro hráče s někdejší zelenou kartou, nyní s hendikepy 54-36. CDS funguje tak, že členové zaplatí členský poplatek a pak mohou hrát na několika hřištích celý rok zdarma (pro první rok 2005 to byla hřiště v Semilech, Benátkách, Staré Boleslavi a Beřovicích).
Ekonomický princip je jednoduchý, klub vlastně svým členům koupí celoroční fýčka na dotyčných hřištích. Za kolik je kupuje, o tom Michael Sedláček s ironií v hlase prozrazuje: „Je to matematicko-finanční model, oboustranně výhodný, který se ale za ty čtyři roky existence klubu už čtyřikrát změnil...“
V současnosti stojí roční členství v klubu pro nové členy 17 000 korun, dosavadní členové platí 15 000 korun. Pro rok 2008 má CDS docela zajímavé portfolio: neomezenou hru na hřištích Beřovice, Stará Boleslav, Darovanský dvůr, Mstětice a Hluboká, navíc jsou na každý den rezervovány i čtyři místa pro členy klubu na hřištích Ypsilon, Dýšina, Kunětická Hora, Poděbrady, Čertovo Břemeno a Písek.
Mimochodem, čtyři místa denně měl CDS rezervován na Ypsilonce už loni a tenhle systém se výborně ujal. Kupodivu ani nenastala přetlaková situace, díky rezervačnímu systému na klubových stránkách vše probíhalo bez problémů. Někteří si na Ypsilonku zajeli jen jednou ročně, někteří tam byli pětkrát i vícekrát. Také proto se nabídka „4 denně“ letos rozšířila i na další zmíněná hřiště, včetně exkluzivních osmnáctek Kunětická Hora a Dýšina.
Podle místopisu hřišť je zřejmé, že členové klubu se rekrutují především z Prahy a středních Čech. V současnosti má CDS zhruba 200 členů, což znamená, že na poplatcích klub vybere okolo třech miliónů korun ročně. To už není malá částka, i díky ní si klub může dovolit nakupovat více hřišť, než byly jen ty čtyři ze sezóny 2005. I hřiště samotná už mají zájem z takového balíku něco dostat. „První rok, kdy nás bylo v klubu tak okolo třiceti, jsme skončili spíše v mínusu“, říká Michael Sedláček, „ale dnes už to funguje dobře. V případě jednoho hřiště jsme dokonce třetí největší subjekt, který jim přináší peníze do pokladny.“
Výhodné to je i pro členy klubu. Prezidentka klubu Dáša Sedláčková na základě rozhovorů s hráči soudí, že většina členů klubu má těch 15 000 korun poplatku „odehráno“ zhruba na začátku léta, po dvou až třech měsících hry. Pak už hrají zadarmo. Pro své členy také klub ročně organizuje šest turnajů, klubové mistrovství a hráči se navíc scházejí jednou měsíčně v jedné pražské restauraci na klubový pokec.
Ve srovnání s Clubem ducha sportovního fungují jiné kluby na méně propracovaném ekonomickém systému. Většinou zajišťují svým členům pouze slevy na fýčku. Takový je kupříkladu EAGLE GOLF CLUB, který má sídlo v Liberci, ale orientuje se na hráče z celé republiky. Členem ČGF je od roku 2006, v současnosti má přes 50 členů. Vstupní poplatek je 2 500 korun, ročně pak zaplatí hráč pouhých 1 500 Kč. Za tuto „hubičku“ ale nemohou hráči čekat nějaké masivnější slevy na hřištích. Eagle nabízí svým členům maximálně 20% slevy, a to například na hřištích Malevil, Ještěd, Bechyně, Pardubice. Další slevy na jiných hřištích se pohybují už jen kolem deseti procent. Pořád je to ale výhodnější než být v Centrální mimoklubové registraci (CMR), kde je poplatek 3 000 Kč za rok - a dostanete za něj pouze federační kartičku.
Levný je i PRVNÍ GOLFOVÝ CLUB ZNOJMO (v současnosti cca 50 členů). Zájemce zaplatí vstupní poplatek 1 500 korun, roční poplatek je jen 2 000 korun. Za dva tisíce pak získává člen možnost hrát výhodně na rakouském hřišti v Drosendorfu, které je asi 35 kilometrů od Znojma. V jednání jsou také slevy na hřišti v Telči.
Podle informací prezidenta klubu je sice cílem GOLF CLUBU STREDAINAK postavit hřiště na jižní Moravě, zatím ale fungují jako ryzí ne-hřišťový klub. Členství nabízejí za 3 000 korun ročně a hráči pak mají výrazně výhodné fee na třech hřištích: v Motole, Benátkách a Beřovicích. Zhruba 90 členů klubu, který se orientuje na pražské hráče, může na jmenovaných hřištích hrát za „manipulační“ poplatek 100 korun na jednu devítku.
Zhruba 120 členů už má ERBIA GOLF CLUB. Klub je poněkud netypický tím, že je součástí širší podnikatelské lobby klubu Erbia. Vstupní poplatek je 6 000 korun. To není málo, ale výhodnější to je pro dva rodinné členy (7 000 korun) a nejvýhodnější pro rodinu: 2 dospělí + jedno dítě = 7 500 korun. Slev na fee není mnoho, týkají se jen tří hřišť: na Karlštejně může člen hrát v pondělí a úterý za 500 korun, v ostatní všední dny pak za 1 600 Kč. Další slevy se týkají ještě Hluboké (fee ve všední dny 50%), méně zaplatíte i na Konopišti. Erbia ovšem svým členům poskytuje i další, negolfové výhody.
Klubem „bez ničeho“ je i GOLFOVÝ CLUB PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY, jenž byl přijat do ČGF v roce 2007. Klub sdružuje poslance a pracovníky Parlamentu, je tedy „výběrový“. Ale i on ukazuje, že v současnosti je možné založit si golfový klub, aniž byste uvažovali o nějakém drajvingu, natož hřišti. Stačí sehnat alespoň desítku, dvacítku kamarádů a známých a dohodnout si s nějakým hřištěm, že ho budete považovat za domovské. A kdo to celé vymyslí a zorganizuje, ten se pak může nechat zvolit i prezidentem klubu.
