Zelený Baull 128 / Golf a fyzička

Zelený Baull 128 / Golf a fyzička

Zelený Baull 128 / Golf a fyzička

Je golf sportem vyžadujícím dobrou, neřku-li výbornou fyzickou kondici? Jak se to vezme: oproti takovému hokeji, fotbalu, cyklistice, tenisu atd. je golf sportem fyzicky rozhodně méně náročným. I proto ho také lze hrát na skvělé úrovni třeba i v důchodovém věku...

– viz jedenasedmdesátiletá legenda Gary Player, který letos dokázal dobře zahrát na Masters. O takovém srovnávání-soupeření s o dvě generace mladšími hráči si hokejisté, fotbalisté a spol. mohou nechat jen zdát. Golf není v prvé řadě o fyzické kondici, je stejně tak o technické preciznosti a zkušenostech.
Na druhou stranu je ale jasné, že fyzický fond bude hrát v golfu čím dál větší roli. Ať si kdo chce, říká co chce, síla svalů je důležitá pro celkovou délku rány. Kdyby tomu tak nebylo, budou mnohem pružnější, ale fyzicky slabší ženy pálit stejně daleko jako muži - což se ale neděje. Muži hrají dál prostě proto, že jsou mohutnější a mají více síly. Golfista budoucnosti ale rozhodně nebude vypadat tak, jako dnes vypadá John Daly. Bude mít spíš tělo jako Kolumbijec Camilo Villegas, jehož svaly na rukou připomínají fitnessového maniaka. A i díky svým bicepsům nemá při výšce „pouhých“ 175 centimetrů problémy pálit stejně daleko jako mnohem vyšší hráči. Prototypem špičkového golfisty je ostatně i Tiger Woods, rovněž hráč, který posiluje a každý den běhá šest kilometrů. Jeho souputníci Phil Mickelson či Ernie Els, kteří mají nějaké to kilo navíc, patří de facto už do časů spíše minulých.
Pro běžného amatérského golfistu ale nemá velký význam chodit do posilovny proto, aby jeho drajvy létaly dál. Amatér musí nejprve zvládnout techniku - uplatnit sílu má smysl jedině tehdy, když ji dokážu správně nasměrovat. Ale i hra amatéra s hendikepem nad 20 je do značné míry ovlivněna tím, v jakém stavu je jeho tělo.
Jak se úbytek fyzický sil ve hře rekreačních hráčů nejvíce projevuje? Z vnějších znaků je typickým projevem fyzické únavy kratší délka ran. Je běžné, že zatímco na počátku kola hrajete s vedží sto metrů, na konci kola to může být jen devadesát pět metrů (a těch pět metrů někdy rozhodne, jestli jste na grýnu nebo v rafu před ním). Zcela viditelná je únava při hře s drajvrem. Samozřejmě chcete být s touhle holí co nejdelší, ale sil na řádné vytočení ramen, boků atd. se už nedostává, takže ránu podvědomě hrajete více rukama. Výsledkem jsou opět kratší rány a především: rány jdoucí všemi směry. Pravděpodobnost šlajsů je větší na konci kola než na jeho počátku. Úbytek fyzických sil má samozřejmě za následek i pokles těch psychických. Tělu chybí cukr a mysl tím pádem upadá do stavu jisté otupělosti a letargie. Nedokážete se tolik soustředit, motivovat, nedokážete se už dostat do herní pohody.
Jak lze fyzickou kondici pro golf zlepšovat, aniž by si člověk musel vytvářet nějaký speciální plán? Jednoduše: věnujte se ještě dalším sportům. Golf namáhá především horní polovinu těla, konkrétně ruce a záda, jinak je to ale dost pasivní záležitost. Má také své docela pomalé tempo, ve kterém se obvykle moc nezadýcháte. Takže rozpohybujte celé tělo, a to především spodek, dolní končetiny. To lze nejlépe během, jízdou na kole. Komplexní pohyb a posilování kondice zajistí také tenis, samozřejmě plavání, pro mladší squash či florbal. Prostě nějaký sport, při kterém se více hýbete, zadýcháte, zpotíte.
Osobně preferuju kombinaci golf a kolo. Když jeden den jedu hrát celodenní golfový turnaj, jsem po něm celkově dost utrmácený, unavený, byť je to spíš únava psychická než ryze fyzická. Takže druhý den sednu na kolo a hurá na výlet. Tělo se pořádně protáhne, nashromážděné „stresoidy“ se odplaví spolu s tím, jak se zvýší hladina endorfinů a tělo se dostává do „rozjařeného“ stavu. Kratší vyjížďku si někdy dávám i den před turnajem, cítím, že tělo je pak druhý den nažhavenější. A golf s kolem se dobře doplňují i proto, že na kolo sedám spíše v teplejších dnech, v počasí nad 20-25 stupňů, zato golf se dá hrát i při 10-20 stupních, kdy už to na kole chladně fouká.