Zelený Baull 68/ Morava, Čechy a panoramata na hřišti v Olomouci

Zelený Baull 68/ Morava, Čechy a panoramata na hřišti v Olomouci

Zelený Baull 68/ Morava, Čechy a panoramata na hřišti v Olomouci

Jezdí čeští golfisté na moravská hřiště a moravští na česká? Tuhle otázku jsem si položil, když jsem vyjel na několik hřišť na Moravu, protože jsem je potřeboval nafotografovat pro chystanou knížku o českém golfu - a také jsem si na nich chtěl zahrát. Vzdálenost mezi Prahou a Brnem se ještě dá zvládnout, 200 kilometrů po dálnici je záležitost dvou hodin, ale co třeba hřiště v Kořenci – to je z Brna ještě 50 kilometrů severním směrem?

Jezdí čeští golfisté na moravská hřiště a moravští na česká? Tuhle otázku jsem si položil, když jsem vyjel na několik hřišť na Moravu, protože jsem je potřeboval nafotografovat pro chystanou knížku o českém golfu - a také jsem si na nich chtěl zahrát. Vzdálenost mezi Prahou a Brnem se ještě dá zvládnout, 200 kilometrů po dálnici je záležitost dvou hodin, ale co

třeba hřiště v Kořenci – to je z Brna ještě 50 kilometrů severním směrem? Anebo olomoucké hřiště – to je už skoro 300 kilometrů? Ta hřiště přitom za hru stojí, a tak lze doporučit jediné: naplánovat si cestu na dva, tři dny, prostě takový prodloužený golfový víkend. Stejně tak to asi dělají i moravští golfisté, když třeba jedou do Čech, kde je přece jen zatím víc hřišt než na východě republiky.
V tomhle článku bych chtěl trochu popsat olomoucké hřiště, protože právě tady jsem před pár týdny hrál poprvé, navíc je to hřiště v rozvoji, buduje se tu druhá devítka, která se otevře příští rok. Hřiště najdete u obce Dolany, což je, jak mi místní prozradili, docela atraktivní místo pro stavbu rodinných domků bohatších (i zbohatlejších) Olomoučanů. Když Dolany projedete a minete vísku s příznačným názvem Véska, už jste vlastně na hřišti. Klubovna je moderní stavba střední velikosti, hřiště se nachází v pozvolném svahu skloněnému právě k Vésce. Stejně jako jsem tu před časem psal o západočeských Hořehledech jako o „vesnickém“ hřišti, má díky blízkosti střech domků podobný charakter i olomoucká devítka – i když vesnice tu není přímou součástí hřiště. Jsou tu i řady ovocných stromů. Dosavadní chloubou hřiště je určitě jamka č. 8, která má ostrovní grýn, což je obvyklý psychologický problém. Samozřejmě, že jsem tu vykoupal jeden míček...
Hřiště mě překvapilo i tím, že je tu relativně dost jamek doglegového typu. Hned první jednička, dvojka pětipar se také hraje šikmo, devítka je ostrý dogled doprava. Jamky ale nejsou těžké, je tu docela dost prostoru, někdy velmi pomáhá doběh u těch jamek, které jdou ze svahu. Naopak ty jdoucí nahoru jsou spíše kratší, takže převýšení není překážkou. Nakonec mi největší problémy dělaly třípary: už zmiňovaná ostrovní jamka, anebo třípar č. 6, který jde hodně do kopce, grýn je spíše menší, dost modelovaný.
Ještě před hrou jsem měl možnost podívat se na to, jak se staví druhá devítka, která roste na loukách obklopených lesem nad klubovnou. Už z některých míst na první devítce jsou pěkné výhledy do krajiny, ale to, co jsem mohl vidět na druhé devítce, skutečně bere dech. Především odpaliště budoucí jamky č. 15 je fascinující, je odtud obrovský panoramatický výhled do celého kraje. Nalevo dohloed až někam k Beskydům, před vámi vrch Radíkov, pak celá rovina Hané, věže Olomouce, v dáli Drahanská vrchovina, napravo zvedající se Nízký Jeseník. Tenhle pohled je jedním z vůbec nejširších, jaké jsou na našich hřištích k vidění. Až sem hráči dorazí, určitě se tu zdrží a budou se jen tak kochat. Měl jsem ovšem štěstí i na počasí, bylo to zrovna o víkendu v půli července, kdy byla skvělá viditelnost. Za zhoršeného počasí tady bude asi pořádně foukat. Zatímco první olomoucká devítka je tedy „vesnická“, ta druhá bude tak trochu „horská“. Jamky půjdou ještě víc nahoru a dolů, navíc tady designér naprojektoval hodně vody. Například celou fervej jamky č. 13 bude lemovat rybník. A i tady bude jeden grýn ostrovního typu.
Hřiště jako to olomoucké svou koncepcí vyhovuje většině hráčů, je to solidní vyšší střední třída. Areál nikoli exkluzivní, ale dostatečně kvalitní na to, aby se tu hrálo bez jakýchkoli problémů – dobré ferveje, kvalitní grýny, srozumitelně vymyšlené překážky. Při designu a stavbě se nešidilo. Až bude příští rok na jaře hotová druhá devítka, tak si nějaký výlet na Moravu určitě naplánujte.