nahoru

Jak si houmles peníze zasloužil

Andrej Halada17. února 2006 • 10:53

Koupil jsem si v jednom z těch obřích nákupních centrech novou televizi a když mi tu velkou bednu (je to ještě starý typ, žádná plazma) přivezli k výdejnímu pultu, chvíli jsem uvažoval nad tím, jak ji dostanu do kufru auta. Ale řekl jsem si, že to budu řešit až přímo u auta.


Televizi mi ze skladu přivezli na vozíku, jedu pohodlně k svému místu na parkovišti a pořád netuším, jak se mi těch víc než třicet kilo v obrovité krabici podaří zvednout, když jsem na to sám. Když už jsem přímo u auta, když už odemknu, když už se chystám přemýšlet nad tím, jak nejlépe krabici uchopit a zda to vůbec půjde, zda by nebylo lepší vyhlédnout si v okolí někoho ku pomoci, objeví se zcela nečekaně omšelý vousatý muž a překotně drmolí: „Už tu sem, už tu sem, hele dáte mi pár drobáků na polívku, fakt ne na chlast, já vlastně vůbec nepiju, tak jedem, berem, vona se tam vejde…“
Byl to bezdomovec, který se zjevil jak deus ex machina. Záchrana doslova v poslední vteřině, úplně jak v hollywoodském filmu.
Tak jsme bednu zvedli, pohodlně ji vsunuli do kufru a když tam byla, naplno jsem si uvědomil, že takhle dokonalé, rychlé a překvapivé řešení problému už jsem hodně dlouho nezažil. Hned tedy sáhnu do kapsy, vysunu ruku s penězi a bezdomovci zajiskřily oči. Chtěl všechny drobáky, které jsem měl v dlani. Ale dal jsem mu třicet korun, protože na těch osmdesát, devadesát, co jsem měl v dlani, jsem jeho desetivteřinový výkon přece jen neocenil.
Ale vlastně víc než jeho fyzickou práci jsem v tu chvíli odměňoval něco jiného: nápad. Přišlo mi úžasné, že nějaký bezdomovec nedělá to, co provozuje většina lidí tohoto typu - otravuje a dožaduje se peněz, přičemž nic za to nenabízí. Tenhle houmlesák byl mnohem chytřejší. Všímal si lidí, kteří potřebují jistou pomoc, a byl hnedka připraven jim ji poskytnout. Využil skulinku na trhu práce, dokázal na základě svého pozorovacího talentu, operativnosti a smělosti (nikoli drzosti!) přijít k pár penězům.
Ačkoli bezdmovcům nic nedávám, do té kapsy jsem tentokrát sáhnul fakt rád a s dobrým pocitem. Byly to poctivě vydělané peníze. A tu teplou poživatinu – anebo toho ruma, pivo, cigára, prostě cokoli, co si za tři pětky pořídí – mu fakt přeju. A celé společnosti bych přál víc takových kapitalisticky uvažujících a poctivě pracujících houmlesáků.

Andrej Halada


Kurzy měn
25,470
21,800
28,680
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější