nahoru

Karikatura je druh pohledu na svět

Andrej Halada10. února 2006 • 09:52

Zkuste si představit situaci: u vašich dvěří zazvoní jehovisté a budou vás přesvědčovat, abyste se dali na jejich víru. Budete se s nimi bavit? Budete jim argumentovat, proč k nim nechcete? Anebo je rovnou vyhodíte, protože víte, že podobný dialog je ztráta času? Že s jejich výkladem světa a životním stylem se nemůžete ztotožnit?


Připadá mi, že současná islámská reakce na karikatury je takové setkání s jehovisty. Je to střet dvou nekompatibilních světů, setkání bezvěrce s hluboce věřícím. Jedinec vyrůstající v moderní ateistické západní civilizaci vcelku nechápe muslimskou hysterii, připadá mu nesmyslná a fanatická. Nejraději by jejího nositele vyhodil od svých dveří.
Bylo by asi smutné, kdyby situace došla tak daleko, že Evropa „vyhodí“ své muslimské spoluobčany stejně, jako se to dělo při nejrůznějších náboženských a národnostních čistkách v minulosti. Na druhou stranu mi připadá logické, že muslimové žijící v Evropě budou respektovat právo Evropanů vydávat si ve svých evropských novinách, co se jim líbí a co jejich čtenáři rozhodně nevnímají jako nějakou urážku islámu, ale pouze jako součást debaty o současném světě. Jestliže nějaký muslim nechápe tuto logiku, ať z Evropy odejde. Evropan, který není schopen se přizpůsobit životu v muslimských zemích, který není ochoten přistoupit na tamní pravidla hry, tam také nežije.
Přes hořící ambasády, politické nóty a ostrá vyhlášení se už skoro zapomíná na podstatu: a tou jsou zábavné kresby. Co je to vlastně zač, taková karikatura? Když se povede, dokáže přesně vystihnout podstatu problému. Karikatura zveličí nějakou vlastnost, jev, a tím odhalí, co se za ní skrývá. Karikatura je humor, je to druh pohledu na svět. Kdo proti karikatuře protestuje, kdo ji chce zakazovat, bojuje především sám se sebou, se svou neschopností dívat se na sebe s nadhledem.
Myslím, že islámu v současnosti tahle schopnost nadhledu, ale i sebeironie, chybí. Neříkám, že chybí islámskému světu. Ale islám, jako ostatně každé náboženství, se bere příliš vážně. Trpí tím ostatně i křesťanství, ale to ve vyspělém sekulárním světě už zdaleka nemá takovou moc a tak různým křesťanským protestům proti nejrůznějšímu druhu znesvěcování například Ježíše Krista není přikládána taková váha. A hlavně: podobné spory pak řeší soudy, ne dav na ulicích. I v tom je propastný rozdíl mezi světem proroka Muhammada a postmoderním světem bez proroků.

Andrej Halada


Kurzy měn
25,560
21,750
28,770
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější