Hudba made in CCCP

Před vánoci jsem objevil pozoruhodný dárek. Cédéčko, jehož obal tvoří pouze žlutý nápis CCCP na rudém podkladu. Na zadní straně je seznam písní a obraz dvojice velikánů proletářského hnutí Lenina a Stalina, jak o něčem společně disktují u stolu (hezká ukázka socialistického realismu, nerealistického kýče). Cédéčko vydala síť obchodů Levné knihy KMa a prodává se za skutečně levných 39 korun....

Nejdřív jsem si ho pořídil pro sebe, když jsem zjistil, že je to originální sbírka skladeb, nakoupil jsem jich pět a rozdal je známým k vánocům. Všichni byli překvapeni.
Hned první písnička – Pusť vsjegdá búdět sólnce – vás okamžitě vrátí do školních lavic. Teda jak koho, záleží na věku. Ale i pro ty, kdo skladbu jako školáci nezpívali, je to silný zážitek, jak z jiného světa. Zpívající pionýři… Následují další kousky: Padmaskovskyje večery, Pobjeda, Vstavaj strana rodnaja, Ej uchněm a nechybí ani legendární Kaťuša. Všechno jsou to kvalitní nahrávky. Taky tu zpívají Alexandrovci.
Zažíval jsem při poslechu protichůdné pocity. Jednak jsem se musel smát, protože ty písničky znějí zastarale. Zvláštní instrumentace, sborový zpěv, neobvykle čistá pěvecká technika či výslovnost u sólistů. Někdy je to téměř nechtěná parodie svou emocionální vypjatostí. Na druhé straně jde ale o zajímavou hudbu, která je dobře podána a která se dá poslouchat. Je v ní například krásná melodika. Sborové zpěvy znějí monumentálně. Něco jsou navíc lidovky, na nic toho moc zkazit nejde. Samozřejmě mě trošku brala nostalgie mládí, ale zase některé skladby prozrazují, v jakém režimu vznikly. Totalita a gulagy, hesla „když se kácí les, lítaj třísky“, nesmiřitelnost třídního a vůbec jakéhokoli boje, to vše za písničkami taky slyšíte. Leckdy vás mrazí v zádech. Dovedete si mimochodem představit, že se dneska v Německu vydávají na cédéčku nacistické skladby a pochody z let 1933-1945? A že se poslouchají s tím, že se u nich smějete?
Nemyslím si ale, že by většina těch, kteří si CCCP koupí, byli zastánci starých časů. Asi si ho pořídí stejně jako já: jako kuriozitu. Je zajímavá právě tím, jak se v ní prolíná mnoho vlivů. Je v ní politika, dějiny, umění, propaganda, ale třeba i obyčejná láska. I krása. Docela dost na to, že to všechno stojí jenom pár babek.