Mefistofelská nabídka doktoru Unratovi

V roce 1905 napsal spisovatel Heinrich Mann román nazvaný výstižně Professor Unrat oder Das Ende eines Tyrannen. Přeloženo jako Profesor Neřád aneb Konec jednoho tyrana. Kniha je známá především díky klasickému filmovému přepisu Modrý anděl z roku 1930. Roli středoškolského profesora Immanuela Ratha (v románu se jmenuje Raat, přízvisko Unrat-Neřád mu dají jeho studenti), který propadne půvabům svůdné tanečnice Loly, mistrovsky zahrál Emil Jannings...

. Lolu hrála Marlene Dietrich, která tu ukázala své nádherné dlouhé nohy, takže se rázem stala filmovou hvězdou první velikosti.
Možná už tušíte, kam mířím. Je tu jistá, zcela náhodná a přitom půvabná jmenná spojitost.
Na českém nebi už také nějakou dobu září jedna hvězda, doktorská hvězda, která se rovněž jmenuje Rath. A tento vážný muž také propadl mámivé iluzi. Ne však ze sféry milostně-erotické, ale podstatně nebezpečnější. Doktor David Rath totiž totálně propadl touze po moci.
Široké veřejnosti asi nepřísluší hodnotit, jestli lékaři svou nedávnou opětovnou volbou Ratha šéfem lékařské komory udělali dobře nebo špatně. Do toho, kdo bude šéfovat Svazu včelařů, nevčelařům taky nic není. Když se ale dr. Rath uchází zároveň o křeslo ministra zdravotnictví, to už je úplně jiné kafe. Bude státem placený úředník, žijící z daní všech výdělečně činných. A bude rozhodovat o sféře, která se týká úplně všech, od novorozenců až po ty na smrtelných postelích.
Pomiňme teď etickou otázku Rathova sezení na dvou židlích, i když je velmi důležitá. Spíš se soustřeďme na to, proč nabídku od premiéra Paroubka Rath vůbec přijal. Tady jsme u jádra věci: zkušený politik i člověk by v tuto chvíli funkci ministra zdravotnictví totiž nevzal. Vláda má jen půl roku života, zdravotnictví je ve vleklé krizi, kterou vyřeší jen razantní reforma, a k té je třeba široké politické podpory. Rath, i kdyby měl sebevětší dobrou vůli a schopnosti, úspěchu jen těžko dosáhne. Maximálně se ještě víc zviditelní - ale spíš v tom negativním smyslu.
Rath je prý racionální kalkulátor. Ale to, že Paroubkovu nabídku přijal, svědčí o tom, že chladný rozum tváří v tvář opojné moci ztratil. Chová se právě jako ten poblázněný Rath/Raat, i když namísto tanečnice Loly vidí něco méně sexy: kancelář s velkým nápisem MINISTR. A v téhle své zaslepenosti přehlédl i prostý fakt, že premiérova nabídka je mefistofelská, je to vychytralý politický tah, kterým Paroubek vtáhne do svých sítí jednoho z největších oponentů své vlády. Přesně podle hesla: Když nemůžeš soupeře porazit, nabídni mu spojenectví. A „obdaruj“ ho tak vysokou funkcí, že ho zničí. Paroubek jako ryzí machiavellistický praktik může Ratha dokonale vyřídit, protože když jako ministr pohoří (což je pravděpodobné, dopadli tak téměř všichni dosavadní ministři zdravotnictví), bude mít cejch člověka, který neuspěl.
Literární a filmový profesor Raat/Rath nakonec svému poblouznění podlehne natolik, že spadne až na úplné společenské dno, zničí si kariéru i život. Nevím, jestli mám podobný konec dr. Rathovi přát. Ale pokud tak dopadne, nezbyde než říct: zasloužil si to.