Není projev jako projev

Karel „Bůh“ Poborský byl vyhozen ze Sparty za svá slova, kterými doprovodil odevzdání kapitánské pásky. Když jsem jeho projev doprávázející tuto událost četl, když jsem viděl těch pár šotů v televizi, musím říct, že na mne jeho vystoupení působila dobře. Nebyla v nich nějaká přehnaná hysterie, slova volil uváženě, mluvil věcně, klidným tónem. Bylo vidět, že si vše dobře rozmyslel, a co řekl, říkal s plným vědomím...

. Ač se podle některých nezachoval příliš profesionálně, kritizoval přece svého nadřízeného (trenéra), jeho verbální chování profesionální bylo. Bylo znát, že ví, jak se v takových situacích chovat.
Druhé vystoupení, které mě zaujalo, byl projev premiéra Paroubka na konferenci své strany. Paroubek hřímal na maličký sál před svými spolustraníky, že se spojí nejen s komunisty, ale třeba i s Marťany. Znamená to, že by se tedy spojil i s fašisty? Na Paroubkově projevu byl úděsný nejen jeho obsah, ale také forma. Brunátný, odulý muž středního věku trpící viditelnou nadváhou pouštěl své emoce (vykalkulované?) na plnou páru a hlas i gesta nabíraly nebezpečně agresivního tónu. Paroubek vyhrožoval stejně jako vyhrožoval Miroslav Štěpán v roce 1989. Tohle má být politik moderního evropského střihu?
Na fotbalistově a politikově vystoupení bylo paradoxní to, jak se role prohodily. Od fotbalisty by člověk čekal „prosté“ chování, zatímco od politika by bylo záhodno očekávat vystupování spíše vyššího formátu. Jenže fotbalista se projevil jako člověk s úrovní, zatímco politik jako křupan. Ale ono to má pochopitelné pozadí – zatímco Poborský prošel západní zkušeností, hrál v Anglii, Portugalsku a Itálii, Paroubek prošel pouze českými restauracemi, jídelnami a stranickými a magistrátními sekretariáty.
Smutné je ovšem i to, že když se podívám na Paroubkova kolegu Topolánka, o moc lepší verbální projev nevidím ani neslyším. Topolánek sice neprolezl gastronomickou sférou, za to si coby absolvent vojenské střední školy osvojil vojácky nebojácnou mluvu. Taky moc hezké. Neškodilo by, kdyby tihle pánové odjeli na pár let na stáže do Manchesteru, Lisabonu nebo do Říma. Anebo raději rovnou na Mars? Tam by jim možná jejich Marťané rozuměli.