Od chvíle, kdy jsem začal hrát golf, jsem věděl, že nemá smysl hrát jen na pár hřištích v okolí, ale že nejzajímavější bude vyzkoušet je všechny. Zatím jsem hrál na 35 českých hřištích, dalších 10 jsem navštívil během cyklistických výletů. Díky tomu jsem si uvědomil, jak různá mohou být, jaký rozdíl může být v jejich sportovní i esteticko-přírodní úrovni.
Tak kupříkladu nejlevnější hřiště. Hrál jsem na Cínovci za 200 korun a v Prosečném za 250. Obě hřiště v nádherné horské, resp. podhorské krajině, obě vystavěna svépomocí. Greeny malé jako dlaň, fairwaye hrbolaté, ale atmosféra pěkná. Nebo Krásný dvůr. Starobylý anglický park, i když hřiště… Greeny nevyžadují putter, spíš šikovné čipování. Neužijete si zde sportovní stránku věci, ale v parku se hraje ve shodě s názvem krásně. Naprosto žádná okázalost.
Naopak okázalost bývá k vidění na velkých osmnáctkách, v tzv. golf-resortech. Někdy vám ta upjatá atmosféra leze trochu na nervy, ale faktem je, že sportovní kvalita těchto hřišť je vysoká. Výborně si tu zahrajete, ale jet na takové hřiště se vyplatí spíš ve všední den dopoledne, mimo hlavní nápor.
Vyvážený poměr mezi kvalitou hřiště a dobrou atmésférou bývá na devítkách se střední cenou za hru, která se pohybuje od 400 do 700 korun za 18 jamek. Řada těch, které stojí za navštívení, je dlouhá: Alfrédov, Bechyně, Čertovo Břemeno, Ještěd, Liberec, Mladé Buky, Most, Písek, Podbořánky, Semily, Stará Boleslav, Svobodné Hamry … Záměrně jsem jmenoval ta hřiště, která jsou nejen v pěkné přírodě, ale jsou i dobře připravena a jsou také po sportovní stránce zajímavá. Je to taková solidní střední golfová třída – něco jako Škoda Octavia. Kvalita za slušnou cenu.
Uvědomil jsem si také, že hřiště má velký vliv na kvalitu vaší hry. Neplatí tu přitom, že tzv. lehká devítka je skutečně lehká, že na ní zahrajete dobře. Ve hře je mnoho faktorů, a obvykle je to tak, že nejlépe se vám hraje tam, kde se vám to nejvíc líbí. Mně se například líbilo před dvěma týdny v Poděbradech a celkem bez problémů jsem si na tomhle těžkém hřišti udržel svůj HCP. Určitě i proto, že hřiště je skutečně na krásném místě a je dobře navrženo a dobře udržováno. A stejně tak dobře jsem hrál v Mladých Bukách, protože byl zrovna pěkný den a z hřiště byla vidět půlka Krkonoš a Orlické hory k tomu.
Každému bych tedy doporučil, aby si hřišť v Česku vyzkoušel co nejvíce. Na některá se nevrátíte, některá si určitě oblíbíte. Zatím se mi z těch 35 odehraných líbily tak dvě třetiny. Na ně se rád vrátím. To není tak málo.
