Dneska v pátek je Čapek

Pár lidí se mě v minulých dnech ptalo, jestli nemám z vystoupení ve finále ankety Největší Čech strach, jestli nemám trému. Faktem je, že jsem ještě nikdy nevystupoval v tak exponovaném čase v přímém přenosu (20.00 na ČT 1), ale kupodivu nějakou velkou trému jsem zatím nepocítil. Spíš jsem zvědavý, co všechno se stane, jak to dopadne, jací budou ostatní kolegové-advokáti. Moje zvědavost je asi silnější než moje nervozita, novinářská zvídavost přehlušuje přirozenou lidskou nejistotu.


Nedávno jsem četl knihu rozhovorů s psychiatrem Cyrilem Höschlem, kde také odpovídal na otázku, zda mívá při svých vystoupeních v médiích či na různých konferencích trému. Odpověděl, že trému má jen ve chvíli, kdy má mluvit o něčem, čemu nerozumí, v čem si není jistý. Když ale hovoří o psychiatrii, i lidské duši, tak prý trému nikdy nemívá. Pod tento postřeh bych se také mohl podepsat, protože kdybych měl mluvit kupříkladu o Komenském, asi by mi nezbylo než říct: Víte, já o něm vlastně moc nevím. Jenže o Čapkovi jsem v posledních měsících přece jen něco přečetl, četl jsem i jeho knížky a novinové články, a tak se mi o něm mluví docela lehce.
Na druhou stranu je tu ale přece jen jisté vědomí odpovědnosti. Když jsem točil čapkovský dokument, měl jsem největší obavy z toho, abych to takzvaně „nezvoral“. Abych neudělal Čapkovi ostudu. Aby si divák neřekl: „Hele, co je to za blbýho moderátora…?“ Bylo mi jasné, že asi nedosáhnu kocábovské živelnosti či mahlerovské výřečnosti, ale rozhodně jsem nechtěl, aby si divák po odvysílání pomyslel to, co si pomyslel po odvysílání dokumentu o Boženě Němcové… Totiž že měli vybrat vhodnějšího advokáta. Snad se tak nestalo a člověku takové vědomí docela dodá sebevědomí (čímž neříkám, že jsem neviděl své nedostatky). Obrovskou výhodou v tomhle případě je i fakt, že tu opravdu mohu mluvit za sebe, že mě nikdo do ničeho nenutí, že nejsem manipulován televizí do role, která by se mi příčila.
Když jsem šel ve středu ráno okolo jedné pobočky Fortuny, viděl jsem vyvěšené sázkové kurzy na Největšího Čecha. Karel IV.- 1,25, Masaryk - 4, Havel - 8, Komenský - 10, Čapek, Hus, Dvořák – 15, Němcová, Werich, Žižka – 20. Je pravdou, že na vítězství to u Čapka nevypadá, ale kdyby se dostal do první pětky, byl by to úspěch. Tak