nahoru

Alles gute, liebe Benedikt!

Andrej Halada 21. dubna 2005 • 14:52

„Tak nám zvolili papeže…“, mohli si říct v úterý večer všichni věřící. „Tak nám nezvolili předsedu…“, mohli si říct po víkendu všichni fotbaloví příznivci. „Tak nám zase oznámili jméno nového premiéra, ale jestli ho tím premiérem skutečně zvolí, to se ještě ukáže…“, můžeme si říkat my všichni, obyvatelé této legrační republiky.


Nemůžu moc komentovat osobnost nového papeže, protože bych stejně jen papouškoval to, co píšou jiná média. A vidíte to sami: liberální sympaťák, mladík k pohledání, z národa námi milovaných sousedů, kteří umí dělat lehkoladná BMW, pijí zdravé pivečko a pojídají jemňoulinké buřtíčky. Alles gute!, přejí Egon und Karl.
Konec popichování, jen doplním, že Joseph Ratzinger byl zvolen možná i proto, že církev střídá období tzv. dlouhých papežů s obdobími tzv. krátkých. Když chce, aby papež stál v jejím čele dlouho, aby také měl čas věci měnit, vybere mladšího kandidáta. Po něm pak ovšem přichází na řadu někdo, kdo už je starší a čeká se tedy, že jeho vláda bude kratší, jen potvrdí změny z předchozího pontifikátu. Uvidíme, zda brzy nebude církev volit znovu.
Musím ovšem smeknout před tou úžasnou církevní tradicí – právě díky ní totiž byl papež zvolen rychle, bez problému, kardinálově nebyli pod žádným tlakem lobbystů. Jaký to rozdíl mezi tím, když se u nás volí fotbalový šéf nebo když se vybírá premiér. Fotbalové i premiérské vybírání, to je přece přehlídka příšerného českého i moravského furiantství, zabedněné zatvrzelosti. Namísto, aby si zúčastnění uvědomili, jaký je hlavní cíl (posunout republiku, český fotbal kupředu), táhnou úplně opačným směrem, dělají vše proto, aby vůz nejel. Gross padá každým svým krokem a rozhodnutím do hlubin úplné trapnosti, stává se robůtkem s milým, leč tupým úsměvem. Stejně nechutný byl i podraz moravských fotbalových papalášů, kteří mají tu drzost se ke své amorálnosti ještě hrdě hlásit a vytahovat se jak malí kluci: „To zme im to natřelííí, žééé…!!“
Člověk se o papeže a církev může skutečně otírat jak chce, v národě Josefa Švejka to je tradice, ale je potřeba vidět i druhou stránku věci: to, že švejkovství coby určitý postoj proti moci v našich zemích totálně degenerovalo, stalo se pohodlným přežíváním, které k ničemu nevede, nic nebuduje a všechno jen sabotuje - protože jeho nositel chce mít ze všeho jen svůj prospěch. Říkám si, že by našim funkncionářům i politikům prospěla trocha té pevné církevní disciplíny: zavřít je do jedné místnosti a nepustit je k stánku s občerstvením dřív, než někoho nezvolí.

Andrej Halada