Sámer Issa poskytl jeden z nekonečné řady rozhovorů, tentokrát pro Magazín MF Dnes. Dovíte se, kdy vydělal první milion, že tátovi koupil zlaté hodinky a cestu do Sýrie, že kšefty na VIP party nebere, ale občas jo, to když potřebuje peníze, že na fotbalistovi Davidu Beckhamovi se mu líbí vlasy, že věří v Boha, ale kdyby se řídil podle Bible, tak v showbyznysu neuspěje, a že ze všech porotců měl nejraději Ondru (Hejmu).
Ten rozhovor jsem si přečetl kvůli jediné věci. Zaujaly mě fotografie. Sámer je na nich stylizován do role pop idolu, má módní účes, lesklé polobotky, frajerský oblek, na ruce masivní prsten s velkým S, na druhé ruce řetízek. A sedí v obrovitém americkém automobilu s barem a televizí. Ty fotky mi byly tak protivné, že jsem neodolal a přečetl si text. Jestli bude taky tak hrozný. Byl, ale novinář za to nemohl.
Jestli mi bylo na Superstar něco sympatického, tak Aneta Langerová, protože ta jediná vlastně byla „normální“. Nikam se nedrala, ale přesto se snažila. A mám dojem, že tohle cítila i většina diváků, a proto taky vyhrála. Jestli mi bylo něco proti srsti, tak to byl Sámer, který sice byl upřímný, ale měl jsem z něho pocit, že za ním kromě jeho rozjívěné uvolněnosti nic není.
Jsem rád, že jsem si teď svůj pocit díky tomu rozhovoru potvrdil. Ne, rozhodně neočekávám, že devatenáctiletý kluk bude říkat bůhvíjaká moudra. Ale jsem rád, že Aneta, i když se v té své slávě spíš plácá než aby plavala, i když vlastně nemá moc dobré písničky, zůstává sama sebou, nezpychla. Ze Sámera je to, čím byl vždycky: lehce nafučený fracek. Ale abych nebyl moc zlej: faktem je, že tihle kluci do pop music patří, jsou jejím kořením. Jenže já kořeněné nerad…
