nahoru

Ještě k Pupendu: Balšínek píše blbosti

Andrej Halada 10. dubna 2003 • 10:00

Už jsem se k případu Pupendo, o kterém jsem psal minule, nechtěl vracet, ale naprosto mne dostal „filmový“ editorial šéfredaktora Týdne Dalibora Balšínka (č. 15/2003), který jsem četl tohle pondělí.


Balšínek třeba píše: „V sentimentální paměti zůstává vzpomínka na výtečný Michálkův snímek Jak zabít Sekala, podle mého jediný dobrý film posledních deseti let. A pravda, jistý druh povzbuzení v bídě českého filmového pachtění přinesly Včely Bohdana Slámy. (...) Na piedestalu se uvelebila rádoby antirasistická agitka Smradi a trapný plagiátorský paskvil Petra Zelenky nazvaný Rok ďábla. Ve srovnání s těmito filmovými hrůzami, a nejen jimi, lze Hřebejkovo Pupendo bez rozlícení přežít. Zároveň se ale nenechme zmást názorem publicistů omámených bukolickými večírky a vzájemnými výhodnými protislužbičkami s některými představiteli českého filmového pseudoprůmyslu.“
Dále Balšínek povolává na umělce „bídu a život v hladovění“, protože „pak by možná natočili konečně něco hodnotného... Obžerství, často provozované za veřejnoprávní peníze, uměleckému rozvoji evidentně nesvědčí.“
Bože, to je ale pitomec, napadlo mne, jak jsem to dočetl. Ne, rozhodně nechci popřít svůj předchozí názor, že Pupendo bylo ze strany Baldýnského či Spáčilové nadhodnoceno. A taky bych souhlasil s tím, že česká kinematografie po roce 1989 opravdu není žádný zázrak. Ale naprosto nesouhlasím se způsobem, jakým Balšínek na úkor českého filmu exhibuje. Navíc se projevuje jako naprostý filmový analfabet: Michálkův film se totiž ve skutečnosti jmenoval Je třeba zabít Sekala, nikoli Jak zabít Sekala, a Slámův film zase Divoké včely, nikoli Včely. Stejně tak je možné uvést alespoň deset velmi slušných filmů, které za posledních deset let vznikly: namátkou Švankmajerovi Spiklenci slasti, Ene bene a Výlet od Alice Nellis, Ondříčkovi Samotáři, Svěrákova Jízda, Michálkovo Zapomenuté světlo, Jakubiskova Nejasná zpráva o konci světa, Hřebejkovy Pelíšky, Gedeonův Návrat idiota, Brabcův Král Ubu. Film Je třeba zabít Sekala do téhle desítky podle mne nepatří – pokud ho Balšínek vidí jako „výtečný“, doporučil bych mu pro srovnání shlédnout především některé Vláčilovy filmy, zvláště Stíny horkého léta.
Stejně tak je trapné, jakým způsobem píše Balšínek o Tycově a Zelenkově filmu. Ano, Rok ďábla mi připadá poněkud bezradný film-improvizace, ale nazvat ho plagiátorským paskvilem? Plagiátem čeho je? A že Tyc natočil „agitku“? Viděl Balšínek některé nenávistné agitky z 50. let? A proč píše o českém filmovém pseudoprůmyslu, když nikdo z českých filmařů o žádném průmyslu nikdy nehovořil, protože každý ví, že u nás se filmy nedělají „průmyslově“, ale „nezávislým“ způsobem?
Balšínek se projevil jako novinářský vejtaha a fušer, který ani není schopen na pár řádcích uvést správná fakta a jehož kritickoestetické soudy jsou silácké a hloupé. Shodou okolností je na téže stránce jako Balšínkův článek fotografie jiného „názorového buldozeristy“, bývalého člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka. Štěpánkovu knihu Ukradená televize jsem četl před pár dny (viz recenze v Reflexu č. 15) a tihle dva by se mohli chytnout za ruku a založit Klub naštvaných takykomentátorů.
A ještě jednu věc. Balšínka jsem nedávno potkal na jednom z nejbukoličtějších večírků poslední doby, na party pánského časopisu Maxim. Plno jídla a pití, všude samé servírky ve spodním prádle, polonahé dámy v „kukani“, okolo čumící zástupci médií a reklamních agentur. Že by tu Balšínek dojednával nějakou „výhodnou protislužbičku“?

Andrej Halada