nahoru

Paradoxy práce v newsroomu

Andrej Halada 1. října 2004 • 04:43

Reflex, jak možná víte, se před pár týdny přestěhoval ze Žižkova do Holešovic. Sedíme teď v budově bývalého pivovaru, který byl zrekonstruován způsobem dnes obvyklým: zbyly obvodové zdi a patra, jinak je vše nové. Vnitřek je trošku v továrenském stylu, ale docela stylový, originální. Hlavní změna je v tom, že zatímco dříve jsme seděli v oddělených kancelářích, teď sedíme všichni v jedné velké místnosti. V newsroomu amerického typu.


Newsroom má pro zaměstnavatele několik výhod. Je to variabilní prostor, může být volně přestavován, dělí se jen skříněmi a pohyblivými příčkami. Je také dobrý z hlediska přehledu o zaměstnancích – šéf obvykle ze své prosklenné kukaně vidí, kdo v práci je a kdo není, zda dotyčný kouká do počítače nebo si čte noviny… Říká se také, že jedním z hlavních kladů newsroomu je možnost vzájemné komunikace. Lidé mají prý k sobě blíž, než když jsou odděleni stěnami kanceláří.
S tím posledním tvrzením bych si dovolil polemizovat. Newsroom totiž komunikaci paradoxně potlačuje. Komunikace rozhodně není jen profesionální řešení pracovních problémů, ale obyčejný lidský hovor, o denních věcech. Tyhle záležitosti můžete s kolegou, kolegyní probírat uzavřeni v kanceláři, ale už je nebudete řešit před ostatními v newsroomu, protože byste rušili. A bylo by vidět, že nepracujete. Dalším paradoxem je to, že v době individualistického kapitalismu funguje v newsroomu svérázný kolektivismus. Nejde rozsvítit individuálně jako v kanceláři, ale rozsvěcí se generelně, v celé místnosti. Co když někdo potřebuje ke své práci spíš tmu (jako například grafici pracující na velkých počítačích) a někdo má zase rád spíš světlo? Také klimatizace je centrální, nelze nastavit individuální teplotu místnosti. A otevřít okno? Někomu bude zima, někomu vedro.
Člověk si zvykne na mnohé. Navykl jsem si pracovat za ruchu zvonících mobilů, klepajících kláves, bavících se kolegů, syčících kávovarů, hučících kopírek. Samozřejmě si říkám, že až jednou v USA přijdou na to, že kancelář je člověku bližší proto, že mu připomíná pokoj vlastního bytu, změní se i český newsroomový trend zpátky na kancelářský. Ale neřeším to jako problém: byli jsme totiž zaměstanavatelem ještě před stěhováním vyzváni, že můžeme pracovat doma. Tak to je už skoro ten vysněný socialistický ráj.

Andrej Halada