České typy v kempu a na internetu Reflexu

Občas čtu články svých kolegů na tomto serveru a zrovna teď jsem si přečetl Také jste se zkoušeli rekreovat?, který 12. 7. napsal Tomáš Feřtek. Nekonfrontační textík o tom, že úroveň kempových služeb, a vůbec mnoha ubytovacích služeb v Česku, je špatná. A byl jsem překvapen, když jsem pročítal diskuzi. Podle mínění některých je Tomáš intelektuální elitář, který by měl sestoupit mezi obecný lid, když mu tak vadí české služby a rekreující se Češi… Jen si ty ohlasy pozorně pročtěte.


Odpovědně prohlašuji, že z celé redakce je Tomáš asi „nejpřírodnějším“ typem, který si rozhodně na žádný luxus nepotrpí. Spokojí se s málem a pokud mu onen kemp připadal nedůstojný, pak takový asi opravdu byl. Dokážu si to ostatně živě představit, protože takovými kempy často projíždím při výletech na kole, když se chci u vody vykoupat. A chápu Tomášův text především jako povzdechnutí nad faktem, že šlendrián a snaha rychle vydělat peníze je v českém prostředí stále v mohutné míře přítomna.
Že je reakce na článek taková, jaká je, je smutným faktem české reality. Reality, v níž lidé masově volí extremistickou levici, která slibuje nesplnitelné, v níž ideálem je novobaroko na okraji Prahy a víkendová návštěva v hypermarketu, a v níž například fotbaloví rozhodčí urážejí své kolegyně tím nejhnusnějším způsobem. Nedávno jsem se bavil s jednou známou, která je z okresního města a začala podnikat. Je to pětadvacetiletá holka, dělá ve finančních službách. Když mi popisovala svět jejího malého města, byl to komentář vystihující bezradnost, rezignovanost a fádnost lidí, kteří přitom teprve stojí na začátku života. Ti schopní prý rychle pochopí, že v téhle „nudě v Čechách“ se žít nedá a snaží se z ní dostat. Většinou utíkají za prací a příležitostmi do velkých měst. Ti ostatní zůstávají. A jezdí posléze do těch levných Tomášových kempů, po nichž pak chodí s krabičkou cigaret, klíči od auta a mobilem v ruce. Nic jiného jim nezbývá, nic jiného si asi ani nedokážou představit. I když možná jsou spokojení.