Včera dorazil do kin Marhoulův Mazaný Filip a před deseti lety měl premiéru Krvavý román. Pamatuju si, jak byl tehdy Brabcův film očekáván, jak byl už předem brán za parodii, která bude svou originalitou kráčet v šlépějích Limonádového Joea. A jak všichni věděli, že tenhle film je Brabcův zrealizovaný sen. Jenže dopadlo to tak, že režisér obsadil skvělé herce, film měl výtečnou obrazovou stránku, nádhernou výpravu, ale docela nudil. Parodie, která nebyla moc vtipná. A když není komedie vtipná, to je pak trochu tragédie.
S Mazaným Filipem se to má stejně. Je to zrealizovaný sen tvůrce, který nenatočil celovečerní film. Jaroslav Brabec byl do té doby jeden z našich nejlepších kameramanů, Marhoul je zase jeden z našich nejzajímavějších producentů. Jenže komediálnímu žánru se režisér asi musí nějakou dobu učit, Chaplin koneckonců taky začínal krátkými groteskami. Oldřich Lipský se k Limonádovému Joeovi dostal po dvacetiletém cizelování původního nápadu a desetileté režisérské praxi. A je tu i otázka talentu pro komedie, ten se nedá vycizelovat, s tím je potřeba se narodit.
Limonádového Joea Marhoul ve filmu párkrát cituje, ale je to hluché, odkaz působí bezúčelně. Taky je tu scéna, v níž na konto právě natáčeného hollywoodského filmu s Číňany pronese jedna z postav: „Má to pěknou výpravu, ale děj nic moc.“ Nevím, jestli má Marhoul takovou schopnost černěhumorné sebekritiky, ale přesně tahle věta na jeho film sedí. Krásná výprava, skvělé kostýmy, dokonale vytvořená iluze losageleského světa. Taky celá řada perfektních herců, v každé pidiroličce se mihme nějaká kultovní postava sklepáckého i spřízněného světa. A i výjimka v podobě barmana Viktora Preisse, který jako by přišel z jiného hereckého vesmíru, funguje.
Jenže co platné, že i Tomáš Hanák hraje nejlépe, jak umí, tedy z obecného hlediska průměrně. Mazanému Filipovi chybí jiskra, tempo. Film se vleče, repliky nezabírají, jejich humor je těžkopádný, doslovný. Film má ryzí marlowovskou atmosféru, ale už ne chandlerův spád a dramatický děj. Pamatuji si, že na divadle to byl sled zábavných, absurdních výjevů, ale ve filmu to už nefunguje. Filip zamrzl, ztěžkl, pořád s sebou na patách někoho táhne... (tuhle narážku pochopí, kdo viděl). Jakoby tu Marhoula potkalo to samé co Menzela při adaptaci Žebrácké opery: příliš mnoho slov, respektive z hlediska filmu nedotažený scénář. Němému Krvavému románu slova někdy chyběla, Mazanému Filipovi zase přebývají.
A přesto to není zbytečný film. Marhoul si splnil sen a ta výprava a masky, ty by mohly Českého lva dostat. Zůstane filmová konzervička, která po letech může připomenout, jaký byl Tomáš Hanák pohledný chlap a jak byla Vilma Cibulková úžasně smyslná (kam se na to hrabe její nahá scéna z Pupenda!). Ne, Mazaný Filip mě moc nebavil, ale bylo by nespravedlivé napsat, že je to špatný film. Jen holt moc nerozesměje.
