nahoru

Pryč s motorkami

Andrej Halada 1. října 2002 • 18:25

Ten titulek je provokativní záměrně. Ale abych byl přesný: nemám vcelku nic proti jednostopým motorovým vozidlům, i když jako cyklista si myslím, že to je jen slepá ulička ve vývoji mezi bicyklem a automobilem. Do města se malý moped docela hodí, stejně tak na chatu, dojet si rychle na nákup do vesnice. Docela pěkné zážitky má určitě lecjaký majitel chopperu, který si v poklidu a bez nadměrně bublavého výfuku jezdí po silničkách a kochá se. A vlastně mi ani nevadí jezdci na superbiku, protože ti si mohou své miláčky užít pořádně jen na dálnici a tam je to díky dvěma pruhům a velké šířce vozovky docela bezpečné.
Co chci, jak naznačuje titulek, odsoudit do klatby, jsou motokrosové motorky.
Je to stroj, jehož určení je jednoznačné: jízda v terénu. Ještě bych byl schopen tolerovat jízdu na uzavřeném okruhu, na louce, která patří někomu, kdo si ji nechá dobrovolně zničit .(Ale copak příroda patří jenom a pouze jejímu právnímu vlastníkovi...?). Existují ovšem stovky a tisíce majitelů terénních motorek, kterým vidiny kruhové jízdy po loučce nestačí. Musí vyrážet do volné přírody, do krajiny. Ačkoli zákon jasně stanoví, že jízda motorových vozidel mimo vyhrazené komunikace je zakázána. Jenže enduro nadšenci toho nedbají. Takže bych byl pro mnohem tvrdší postih, takříkajíc plošný, principiální, definitivní atd... Ať si konkrétní podobu představí každý sám.
(Upřímně – já se majitelům motorek nedivím, že chtějí jezdit mimo silnice. Je to jako kdybych měl na horském kole jezdit právě jen po silnicích. Rozdíl je však v tom, že cyklista nedělá v lese rámus, neohrožuje nikoho svým pár set kilo vážícím strojem, nehrozí nebezpečí úniku oleje, míra poškození povrchu je v porovnání s tím, když motorkář pořádně přidá plyn, doslova směšná.)
Impulsem k tomuhle postoji a naštvání mi byl uplynulý víkend. Nejprve jsem v pátek vpodvečer jel na kole v pražské oboře Hvězda a kolem mne několikrát projel zhruba devatenáctiletý majitel letitého terénního motocyklu. Rámus děsivý, věděla o tom celá Bílá hora. Jezdil v městském parku! O dva dny později jsem vyrazil ke Štěchovické přehradě a k jedné z nejhezčích vyhlídek - u Máje - přijeli dva motokrosaři. Jezdili v lese (!), v oblasti s cennou přírodou a že přijedou, jsem podle hluku věděl už deset minut před tím. A pár hodin na to jsem u vesničky Blaženice narazil na dalšího závodníka, který jezdil sem a tam po polní cestě, po které jsme s kamarádkou jeli na kole. Samozřejmě to roztáčel jako magor, smradu a rámusu bylo všude plno. Tak se nedivte, že píšu, jak píšu.
Nebylo tohle víkendové rojení způsobeno právě probíhající šestidenní, která majitele motorek nabudila? O tom, co tahle soutěž v Jizerských horách všechno napáchala, si ostatně můžete přečíst ve čtvrtek v Reflexu. Když jsem ten článek ještě před tiskem redigoval, zcela mě utvrdil v přesvědčení, že enduro do ekologického 21. století nepatří.
P.S. Jsem upřímně zvědavý, jaký bude mít tenhle článek ohlas. Čili do diskuze: kam s terénními motorkami?

Andrej Halada