Byl jsem poprvé ve fitnessu. Ne, že bych nebyl sportovní typ: kolo, tenis, squash, kulečník, fotbal, už i golf jsem zkusil... Ale fitness kultura mi nic neříkala. Teď mě zlákala přítelkyně. Díky jejím půvabům jsem šel. Hned u recepce jsem oněměl v úžasu.
Byl jsem poprvé ve fitnessu. Ne, že bych nebyl sportovní typ: kolo, tenis, squash, kulečník, fotbal, už i golf jsem zkusil... Ale fitness kultura mi nic neříkala. Teď mě zlákala přítelkyně. Díky jejím půvabům jsem šel.
Hned u recepce jsem oněměl v úžasu. Neuvěřitelná koncentrace nádherných bab v nejplodnějším věku 20 až 30 let. Bože, tady by se to vybíralo! Vzal jsem si klíče od šatny a vstoupil mezi pány. Bože, někteří vypadali jako úplní idioti.
Sál s cvičebními nástroji byl rozlehlý. Zhruba sedm desítek posilovacích strojů, kol, běžících pásů atd. A zase ty baby! Jemně zpocené, v tílkách, v kraťasech, v obepínacích úborech, které kreslily křivky jejich ladných těl. A nádherně zvedaly nohy. A nádherně na jednom ze strojů roznožovaly.
Všimli jste si, že jen máloco je tak naprosto neestetické jako posilovací stroje? Podobnost se středověkou mučírnou musí vidět každý – samý kov, železo, řinčení, vzdechy, úpění. Naštěstí mě moje milá přítelkyně hned na úvod vytáhla na kolo. Tenhle stroj je mi blízký, ale přece jenom: čumět na posilující chlapy proti mně je o dost horší než koukat na zelené stromy, modrou oblohu a žluté slunce. Ještě že dívce šlapající vedle mě, se vzrušivě pohybovala ňadra.
Pak jsme šli na umělé lodičky (veslování) a přítelkyně se strašně smála, když jsem se ptal, jestli je už pod železničním mostem na Smíchově. Nabádal jsem ji, aby nejela moc rychle k jezu u Mánesa, aby dávala pozor na labutě, pak jsem na ni pádlem cáknul, jednou jsem jí loďku skoro překotil... Mladík odvedle se na mně koukal divně, protože tady tu práci na vlastním těle všichni berou vážně. Abych to bral vážně já, to bych musel mít IQ tyque.
Nakonec jsem vystřídal několik strojů a vzal tenhle způsob trávení volného času na milost. Výhodou fitnessu, třeba ve srovnání se squashem, je to, že můžete rovnoměrně posílit celé tělo, zatímco na squashi se během intenzivní hodiny totálně odrovnáte a bolí vás zadek a nohy ještě týden. Pochopil jsem také, že do fitnessu chodí lidé nejen kvůli cvičení, ale právě kvůli okukování opačného pohlaví nebo k vybírání partnera. Holky tu mají prostě pěkná těla a kluci také. Většinou to ani nejsou supermani-bobuláři. A když na nějakého narazíte, hned také vidíte, že je zamilován jen sám do sebe.
Bohužel ale musím říct, že v obličeji mnohých dívek jsem neviděl příliš velkou jiskru ducha... Ale to mi až tak nevadilo, protože jsem tam byl s přítelkyní, která tu jiskru naštěstí má.
P.S. Hezké a inteligentní ženy, které chodí do fitnessu a které se cítí dotčeny předposlední větou – nechcete se mi ozvat? Třeba bych díky vám objevil i jiné přednosti těchto mučíren 21. století.
