nahoru

Škodí přepínání zdraví?

Andrej Halada 10. ledna 2003 • 08:51

Nalezl jsem zálibu v nebohulibé činnosti. Válení se před televizním přístrojem doprovázené přepínáním televizních kanálů. Před časem nám do domu zavedli kabel a s ním možnost zaplatit si nabídku kabelové televize, která čítá v poněkud rozšířenější verzi zhruba 35 programů.

Nalezl jsem zálibu v nebohulibé činnosti. Válení se před televizním přístrojem doprovázené přepínáním televizních kanálů.
Před časem nám do domu zavedli kabel a s ním možnost zaplatit si nabídku kabelové televize, která čítá v poněkud rozšířenější verzi zhruba 35 programů. Asi bych si jich tolik neobjednal, ale mojí ženě, která pracuje v televizním oboru, se to hodilo, tak od té doby máme 35 kanálů. Sedím, v ruce držím ovládátko, prst na tlačítku (+), které posouvá kanály dopředu, a jedu: ČT 1, ČT 2, Nova, Prima, HBO, TV3, Spektrum, Discovery, CNN, BBC World, Eurosport, MTV, VIVA, VH1, Stanice O, Mezzo, ARD, ZDF, DSF, TCM… Když dojedu ke stanici číslo 35, jedu zase zpátky, anebo to dám na číslo jedna a projedu ještě jedno kolo.
Asi si myslíte, že jsem magor, pasivní unuděnec, který nemá do čeho píchnout. Je to možná pravda. Ale na druhou stranu, kdo zná výše uvedené programy (schválně jsem jmenoval právě ty, které jsem jmenoval), ví, že snad s výjimkou Novy a Primy se na ně tzv. dá koukat. Nejsou to programy úplně stupidní. Ty kabelové menu také nabízí: například kanál Romantica, kde běží jen telenovely. Anebo německé komerční stanice typu RTL, které jsou jako Nova.
Když si tedy člověk vybírá z dostatečně velké nabídky, může se dočkat skutečně vkusně i zábavně stráveného televizního večera. Například stanice Mezzo je věnovaná jen vážné hudbě, uvádí koncerty i skvělé hudební dokumenty a filmy, na BBC World je výtečná publicistika, na Discovery i Spektru jsou slušné dokumenty, na TCM staré americké filmy atd.
Mohl bych si sice před spuštěním televize sednout a přečíst si Týdeník Televize, kde bych se dověděl, co která stanice dává a dotyčný kanál hned naladit. Ale ani Týdeník Televize neobsahuje vyčerpávající informace a navíc u televize je přece nejdůležitější obraz, ne slovo. Musíte to vidět, ne číst.
Jde jen o jedinou věc: nesjíždět těch 35 či více programů pořád, ale někde se nakonec usadit. Což ovšem bývá dost těžké, protože pořád máte pocit, že jinde najdete něco lepšího. Je to typické feťákovské dilema: kdy si říct, že tahle dávka už stačí. Nejít dál. Upřímně přiznávám, že někdy si šlehnu trochu víc, než je zdrávo.

Andrej Halada