Jak jsem byl na povodňové brigádě

Nejdřív vysvětlení: dva měsíce jsem nenapsal na webovské stránky ani řádku, ani sloupek, neboť jeden měsíc jsem měl dovolenou a část druhého jsem byl na festivalu v Karlových Varech. Omlouvám se za to, že jsem nepodal vysvětlení absence dřív, ale znáte to – je léto, mozek přemýšlí víc o volnu než o práci...

, v mém případě jsem byl duchem stále na kole a cyklistickém výletě...

A propos kolo. Nebyl jsem nijak zasažen povodní, nic mi neuplavalo. Peníze na pomoc neposílám, protože nikdy nevím, kam dojdou a do čeho se rozplynou. Měl jsem tudíž takový blbý pocit, že bych měl také nějak pomoci. A padnul mi do oka inzerát, který zval minulý týden na úklid známé cyklistické stezky Braník – Modřany.

Dostavil jsem se v určený čas 16.00, přijel jsem samozřejmě na kole, v bahotu náhradní boty. Hodily se. Přišlo a přijelo asi 60 lidí, obvodní úřad s takovou účastí ani nepočítal, museli dojet ještě pro další rukavice. Rozebírala se chatka, která doplula na dětské hřiště hned vedle stezky (bylo to naproti barrandovské skále). Rozebírání a odhazování dřev na hořící vatry trvalo asi dvě a půl hodiny – šedesáti lidem, jedna pitomá dřevěná chatička. Nedovedu si představit, jak dlouho to trvá lidem, kteří jsou na úklid domu jen dva, tři... Kdo si taky nevyzkoušel, co to je, hrabat se v bahně, odnášet zasviněná prkna, odklidit všechen ten naplavený umělohmotný bordel, neví, o čem popovodňový úklid je. Je to smutná, úmorná práce. Vůbec se lidem nedivím, že ztrácejí naději.

Nakonec to ale na hřišťátku vypadalo docela slušně. Ještě jsme lopatami odklízeli bahno ze stezky samotné, v půl sedmé večer brigáda skončila a jelo se domů. Na blízkých kurtech jsem viděl dva lidi, jak postupně, kousek po kousku odstraňují bahno z antuky. Letos se tam hrát určitě nebude, stejně asi tak na golfovém hřišti poblíž. Mimochodem – nějaký idiot se po zabahněném greenu o golfové jamky, která byla hned u vody, projel na motorce. Ty čáry, které dělalo zadní kolo, jsou hluboké. Copak povodně znamenají, že vše je zničeno a může se všechno? Prostě to byl idiot.

K povodním se ještě vrátím v příštím sloupku, bude o tom, jak jsem projel úsek od slapské přehrady až po Chuchli podél Vltavy. Je to skutečně silný zážitek.