S důkazy se politici neobtěžují

Před dvěma týdny jsem na tomto místě chválil Lidový parlament, pořad, jehož pilotní díl se natáčel v České televizi. Pokud jste si o něm přečetli i v papírovém Reflexu číslo 17, možná vás pobavila reakce pana poslance Křečka, který, když většina diskutujících byla zcela opačného názoru na liberalizaci nájemného než on, rozčileně utekl ze studia bez rozloučení...

. Humorná epizoda, dalo by se říct.
Jenže pan Křeček se ozval znovu. Píše mi, že asi nejsem informován o tom, že celý pořad je zmanipulovaný, lidé mají předem nařízeno, co smějí a nesmějí říkat. Dva diváci se mu prý před i po natáčení omlouvali, že stojí na jeho straně, ale nesmějí to říci nahlas. Abych vás nezdržoval dlouho, říkám rovnou, že je to nesmysl. V rámci toho pořadu padají zcela běžně naprosto protikladné názory a nikdo nemá důvod je předem regulovat. Naopak, čím výraznější je názorový střet, tím zajímavější bude pořad. Ti dva byli nejspíš komparsisté, kteří v podobných pořadech hrají "publikum". Ale jestli si pan Křeček myslel, že je to celé zmanipulované, proč to ve svém úvodním slově na začátku natáčení neřekl nahlas?
Nestál by takový dopis do novin za zmínku, kdyby podobně laděnou stížnost nenapsal pan Křeček i šéfům televize. Opravdu by mě zajímalo, jestli obsahovala také tak důkladné "důkazy", jako dopis, který poslal mně. Lehkost, s níž politici někoho obviňují jen na základě toho, že jim někdo něco řekl, je obdivuhodná. Podobně nařkl Miloš Zeman novináře Ivana Brezinu z úplatkářství, aby se nakonec před soudem ukázalo, že šlo o banální kuloární blábol. To je ale ten lepší případ. V případě tohoto blábolu je mnohem pravděpodobnější, že splní svůj účel. Nebylo by nic překvapivého, kdyby si pan Balvín nepřidělával starosti a odmítl pilotní díl Lidového parlamentu s tím, že takový pořad by jen vzbuzoval rozhořčené reakce politiků, a navíc se přece nehodí do vysílacího schématu.