Školnému se teď neříká školné, ale finanční spoluúčast na vzdělání a „pan školné“, sociolog Petr Matějů, po krátké náměstkovské anabázi vrchní ředitel analytického oddělení na ministerstvu školství, se snaží tvářit sociálně co nejohleduplněji. Ale málo platné...
, stínovému ministru školství za ČSSD Jiřímu Havlovi jsou nejspíš sociální ohledy vcelku ukradené. Jinak si letité odmítání školného ze strany socialistů vysvětlit neumím.
Vleklá debata o školném nabývá čím dál absurdnější podoby. Varianta „finanční spoluúčasti na vzdělání“, kterou Matějů chystá po domluvě s novým ministrem školství Ondřejem Liškou, je totiž ta nejsociálnější a nejvstřícnější, jakou si lze představit. Splácení až po ukončení studia a dosažení určité výše platu, vzdělávací půjčky...
Hlavní socialistický argument zní, že to z finančního hlediska k ničemu není a představuje to sociální bariéru. Jenže finanční efekt školného je až druhotný, hlavní je přispět k větší efektivitě systému vysokých škol. Student zákazník se víc zajímá, co za své peníze dostává, a škola cítí větší odpovědnost.
A pokud jde o tu bariéru. Pro stále rostoucí množství rodin by ono zhruba deseti až dvacetitisícové školné nebyl vůbec žádný problém. Pak by byla část rodin, která by trochu skřípala zuby, ale řekla by si, že to těch pět let vydrží, aby student nemusel později nic splácet. A pak by tu byly ty rodiny (polovina?), pro které je studium dětí nákladné už dnes. Těm by naopak vzdělávací půjčky pomohly. Protože školné se už dnes platí na vyšších odborných školách a soukromých vysokých školách, a když se k tomu přičtou náklady na kolej a studium, je to pro leckterou rodinu problém. Zvlášť když má studia chtivých dětí víc.
Ať to obracím, jak chci, musím konstatovat, že socialisté právě tím, že po léta odmítají jakoukoli diskusi o školném a půjčkách, vytvářejí právě tu bariéru, kterou pořád straší.
Hlavním současným mediálním argumentem proti vzdělávacím půjčkám je, že by se musely splácet po skončení studia, i když byste dostávali jen minimální mzdu. To je mimořádně veselý argument. V zemích OECD jsme v pořadí druhá země (po Maďarsku), kde se vysokoškolské studium nejvíce vyplácí. Opravdu někdo věří tomu, že absolvent, byť by mu z vysokoškolského studia zbyla „jen“ slušná orientace ve dvou světových jazycích a znalost informačních technologií, nesežene při současném hladu po kvalifikovaných lidech jinou práci než na úrovni pípací pokladní v supermarketu?
Samozřejmě můžeme Petra Matějů a ODS, která odložené školné podporuje, zase zahnat do defenzivy a říct, že u nás nic takového nebude. Ale měli bychom mít alespoň tolik slušnosti, že nebudeme argumentovat sociálním cítěním. To prostě není pravda.
