Má být popírání klimatické změny trestné?

Jeden takový precedent už máme. Popírání holocaustu, tedy hromadné likvidace Židů nacisty za druhé světové války, trestné je. Jak k tomu mezinárodní právo dospělo, přesně nevím, ale nejspíš tak, že šlo o zločin takových rozměrů a tak jednoznačně doložený, že jakékoli jeho zpochybňování je z principu nemorální. Ani to mi nepřipadá šťastné, ale chápu to.
Klimatická změna, pokud opravdu bude probíhat tak dramaticky, jak se v posledních letech situace vyvíjí, také hrozí mimořádným průšvihem s fatálními následky. A řešení je třeba hledat hned, takže „trest za popírání“ pro „zdržovače“ by vlastně byl logičtější. Jenže je to nesmysl. Pořád existuje možnost, že ti, kteří s dnešní většinou klimatoligů nesouhlasí, mají pravdu. Bylo by to fajn, i když ta pravděpodobnost je čím dál menší. Ale především, nebýt informován o názorech druhé strany sporu je vždycky špatně. Příklad Václava Klause je v tomto směru exemplární. Dokud jen mluvil o tom, že se panel IPCC mýlí a on má spoustu informací, které názory klimatologů vyvracejí, vzbuzovalo to u mě upřímný zájem. Ve chvíli, kdy sepsal svou knihu Modrá, ne zelená planeta, se ukázalo, že jeho orientace v problému je veskrze amatérská, na žádné opravdu zajímavé zdroje se neodkazuje a úctyhodného oponenta Al Goreovi (o odbornících ani nemluvě) je třeba hledat jinde.
Problém totiž není v ostrakizaci těch, kteří jdou proti většinovému názoru, ale v tom, že málokdy říkají něco opravdu nového, co v odborné diskusi obstojí. Ostatně ještě tak před pěti lety zněl většinový názor, že klimatické změny jsou náhodné a o oteplování planety se z nich nic vyvozovat nedá. Takže oni odborníci, co si Klausovi stěžovali, se nevystavují ani tak perzekuci, jako tomu, že budou směšní a svůj názor neobhájí. A to chápu, že se jim nechce. Na Klausovi je hezké, že se něčeho takového nebojí.