Jaká je nejnovější hra Václava Havla Odcházení? Nijaká, stručně řečeno. Tohle není zrovna ten pravý prostor na divadelní recenzi, navíc ta by se měla týkat inscenace a ne knižně vydané hry, ale tady opravdu nejde o divadlo. Odcházení je především text, který ukazuje bývalého prezidenta jako muže, jehož obě kariéry, dramatická i politická, skončily.
Odcházení v knižní podobě vydal jako přílohu týdeník Respekt, spolu s několika zdvořilými texty, které hru hodnotí jako pronikavou zprávu o politice. Opravdu je to třeba brát především jako zdvořilost. Václav Havel asi nikdy nebyl dechberoucí dramatik, i jeho podařené hry připomínají spíš hodinový strojek, jakýsi orloj, kde se v mechanickém rytmu objevují postavy, opakující v různých variantách svoji jednu repliku. Ale dokázaly být přesné, výstižné a zábavné. O Odcházení neplatí ani jedno. Bývalý kancléř Rieger balí, stěhuje se ze své rezidence, a kromě přítelkyně, dcery a tajemníka, kteří ho opečovávají, manipulují či peskují, občas na scénu zabloudí někdo z bývalých politický přátel, případně konkurentů.
O politice se tu nedozvíte nic, kromě sdělení, že všichni politici říkají v podstatě totéž a používají prázdné fráze. Což je ovšem banalita, kvůli které asi nestojí za to psát hru. A jako divadelní kus to také nijak překvapivé není. Doby, kdy absurdní drama vzrušovalo diváky a bylo pro ně srozumitelné, jsou pryč už skoro čtyřicet let a jediný vtip, kdy se figury na jevišti občas zastaví a autorův hlas komentuje shůry, proč tu scénu napsal zrovna takhle, působí spíš jako důkaz Havlovy bezradné sebezahleděnosti. Ještě tu divák intelektuál zachytí odkazy na Višňový sad a Krále Leara. No, řekl bych spíš, že nezachytí, jsou příliš nenápadné. Snad jen kácení sadu kdesi za scénou mu může být podezřelé, stejně jako postava s podivným jménem Jepichodov. Jenže i pokud tuhle křížovku nerozluští, nic se neděje. V tajence stejně není napsáno nic, co by stálo za pozornost.
Jistě, stárnoucí velcí duchové mívají problém odhadnout, kdy už neříkají nic pozoruhodného a je rozumnější už jen moudře mlčet. A jestliže jako politik odchází Václav Havel právě včas, Odcházení naznačuje, že jako dramatik odešel pravděpodobně už dávno.
