Dejte si bio, Plus to platí

Marketingově je to vymyšlené skvěle. Prodejny zdravé výživy už dávno nejsou nic nového, ale skutečných bioproduktů tu koupíte minimum. Především proto, že většinou jde o čerstvé potraviny a na ty nejsou malé krámky zařízené. A pak také proto, že farem vyrábějících biopotraviny je u nás naprosté minimum a ceny jejich produkce jsou o hodně vyšší, než je běžné. Kilo mrkve za padesát i víc zaujme opravdu jen skalní environmentalisty. A tady máte najednou biopotravin plný regál v supermarketu a ceny jsou vyšší jen o málo, odhadl bych to tak mezi deseti a třiceti procenty. Nejdražší je máslo, kostka za zhruba 46 korun. Nejmenovaný Plus podle všeho tohle zboží dotuje. Dělá to nejspíš proto, aby si lidé na biopotraviny zvykli. A užívá k tomu všechny osvědčené postupy moderního marketingu. Vlastně bychom měli být rádi. Relativně levné a kvalitní potraviny, kdo by to nechtěl!
Jenže v tom je ta zrada. A to hned dvojí. Zdravá výživa je už pár let v módě, takže jíst řasy, nejíst bílý cukr a u všeho zkoumat „živiny“, patří k životnímu stylu těch environmentálně „osvícenějších“. Důsledky jsou absurdní. Náš jídelníček se stal ještě světovější a zcestovalejší než dřív. Třtinový cukr z jižní Ameriky, sýry z Francie, odkud vozí ty řasy, nevím, ale z Jižních Čech to nebude. Zelení konzumeristé na kvalitu dbají a rádi si připlatí, což je pro obchodníky signál, že je možné vozit zdravé jídlo z velmi planetárně nezdravých vzdáleností. Často z ještě větších, než je zvykem u obyčejných potravin, kde rozhoduje jen cena. V případě BioBio jídla z Plusu to není tak dramatické, ale také jde velmi pravděpodobně z naprosté většiny o dovoz. V tomto případě z Německa. Jenže trend „biopotravin ze statku“ původně vznikl právě proto, aby kelímek jogurtu nenacestoval tisíc kilometrů, než ho otevřete.
Ten druhý problém s tím souvisí. Značku „bio“ vnímají zákazníci jako značku kvality. Biojídlo je podle nich zdravější, méně „jedovaté“. Jde trochu o omyl. Původní smysl značky „bio“ je jiný. Říká, že výrobek vznikl na farmě, kde se hospodaří šetrněji k životnímu prostředí. Tedy není to velkopodnik, kde se užívá ke hnojení chemie a zvířata žijí uvázaná na řetězu. Pokud jde o zdravotní nezávadnost, musí potraviny splnit ty samé normy jako všechny ostatní. Takže když budeme nakupovat dotované BioBio jídlo, můžeme mít dobrý pocit, že kdesi v sousedním Německu se chovají ke zvířatům a krajině šetrněji. No, v případě, že myslíme globálně, by to zase tak moc vadit nemuselo, ale s tím lokálním jednáním to moc společného nemá. Tohle jídlo je hodně zcestovalé. A dálková doprava čehokoli je dnes jeden z hlavních environmentálních problémů. Zelený konzumerismus v sobě skrývá opravdu zapeklité paradoxy.