Bonmot o tom, že architekti jsou největší nepřátelé lidstva, jsem si opsal při návštěvě jednoho architekta. Je to rozpor jenom zdánlivý. Ten pán se zabývá stavbou nízkoenergetických domů a tvrdí, že polovina energie, kterou spotřebujeme, jde na vytápění a chlazení budov. Takže právě architekti způsobují z valné části masivní energetické plýtvání euroamerické civilizace.
V kontextu momentální klimatické debaty je to pozoruhodná informace. Především proto, že je vlastně optimistická. Jestliže opravdu spotřebováváme polovinu vyprodukované energie na topení a chlazení, znamená to, že je v téhle oblasti obrovský a snadno dostupný potenciál úspor. Nízkoenergetické domy spotřebují pět až desetkrát méně energie, navíc onen zbytek se dá poměrně snadno získat z obnovitelných zdrojů.
Platí to i obecně. Jen těžko v dohledné době můžeme z biomasy, vody, větru a slunce získat víc než dvacet třicet procent současné produkce. A hýřivé plýtvání pořád příliš levnou energií se tímto způsobem uhradit nedá. Ale pokud snížíme spotřebu na polovinu? Pak se obnovitelné zdroje opravdu mohou stát na energetickém trhu dominantní. Připadá vám to jako nesmysl? Tady je pár otázek a odpovědí o nízkoenergetických stavbách, které tu úvahu vysvětlují.
Opravdu je možné ušetřit? U nás běžný nezateplený dům spotřebuje na vytápění 250 kw na metr čtvereční obytné plochy za rok. Dům postavený podle současných norem potřebuje 150, nízkoenergetický 50 a takzvaný pasivní 15 kw na metr čtvereční.V takovém domě pak topíte opravdu jen pár dnů v roce.
Vyplatí se to? Nízkoenergetické domy nejsou nutně dražší. Mají sice některou techniku navíc, například nucenou výměnu vzduchu, případně kolektory na ohřívání teplé vody. Ale není tu například běžné ústřední topení. Náklady na stavbu tedy bývají buď stejné, nebo jen o málo větší. Výrazně ušetříte při provozu. Vytápění v rodinném domě přijde na tři čtyři tisíce oproti obvyklým třiceti čtyřiceti. Dnes rozdíl není tak zásadní, pokud ale porostou ceny energií na trojnásobek, případně více, začne být ta úspora velmi citelná.
Neplynou z nízkoenergetické stavby nějaká omezení? Takový dům může dnes vypadat jakkoli. Nemusí být samý kolektor, mít zelenou střechu a být zakopaný v zemi. A i když budete otevírat okna, což u těchhle staveb nebývá z energetických důvodů zvykem, pořád při jeho provozu výrazně ušetříte.
Proč se takové domy nestaví? Protože při současných cenách energií k tomu nikoho nic nenutí. V západní Evropě se podíl nově postavených nízkoenergetických domů počítá v procentech, u nás jsou to přinejlepším promile. Proto také firmy často neumějí takové domy stavět, i specializovaných architektů je málo. Ale už teď je zřejmé, že jde o perspektivní směr. Přesto je nízkoenergetický dům mezi architekty pořád neslušné slovo. Možná tedy na tom výroku v titulku přece jen něco bude.
