Říkám si to každý rok. Je k něčemu dobré organizovat manifestační Den bez aut, když po zbývajících 364 dní je Praha auty ucpaná od rána do večera a jet po ní na kole je hazardní sport? Dodnes v tom nemám jasno. Tak alespoň předkládám pár argumentů z obou stran a k tomu tři fotografie, jak by mohla pěší Praha vypadat.
Takže argumenty proti se přímo nabízejí:
- Den bez aut se pořádá už kolikátý rok a pořád je to jen propagační akce, kdy ministr životního prostředí jede jednou vlakem, novináři ho u toho vyfotí a jinak se neděje nic.
- Na jeden den se spoustě lidí zkomplikuje život a nic nevyřeší. To ty, kteří auto ve městě užívají, jen víc naštve a rozhodně je to k žádnému omezení nepřiměje.
- Navíc omezovat auta v moderním městě nemá smysl. Je potřeba vyřešit dopravní okruh a postavit pořádné silnice. Cyklistika patří do přírody a ne do ulic.
A co se na to dá odpovědět:
- Vzhledem k tomu, že česká veřejnost je o výhodách omezení aut ve městě zatím informována minimálně, je Den bez aut jednou z mála příležitostí, na které novináři aspoň jakž takž reagují. Bez něj by se tyhle informace nedostaly k lidem vůbec.
- Kované automobilisty Den bez aut asi opravdu naštve, ale pořád je dost těch, kteří díky němu mohou reálně zažít, jak radikálně by se město proměnilo, kdyby auta dostala méně prostoru než chodci. Na vltavském nábřeží by se korzo vyjímalo určitě lépe než dnešní autostráda.
- Město není nafukovací a stavět nové garáže a průtahy městem, to je cesta do pekel. Takhle se to dělalo v šedesátých letech v západní Evropě, dneska už tam jdou naopak cestou snižování počtu parkovacích míst v centru a budování pěších zón a cyklostezek. Když to jde třeba ve Vídni, proč by to nešlo tady?
Tak co, na kterou stranu byste se přidali?
