nahoru

Spor o zkoušky má výročí

TOMÁŠ FEŘTEK 27. března 2006 • 10:08

Nebýt toho, že premiér Paroubek v předvolební debatě nečekaně zpochybnil loňskou úpravu přijímacích zkoušek na střední školy, nejspíš by se o prvním výročí systému jeden termín, jedna přihláška už ani nemluvilo. Stínový ministr ODS Walter Bartoš se pokusil na začátku března o novelu zákona, jeho kolegové poslanci ji zamítli a školy, děti i rodiče si prostě zvykli.


Že tohle opatření nepovažuji za rozumné a že ministerstvo z nutnosti obhajovalo (a obhájilo) něco, co vzniklo vlastně nedopatřením, už jsem psal. Jde mi spíš o ohlédnutí za tím, jak to dopadne, když se stát cpe někam, kde ho není potřeba. Nejjednodušší by totiž v případě přijímaček na střední školy bylo, kdyby je zákon neupravoval vůbec, podobně jako je to u vysokých škol. Ty si dělají zkoušky, kdy se jim to hodí, studenti se mohou přihlásit na kolik škol chtějí a nikdo ze zúčastněných potřebu „regulačního“ paragrafu necítí. A to oproti vysokým školám, kde je hlavně v některých oborech výrazný nedostatek míst, mají ty střední několik výhod. Míst je v zásadě dost pro všechny, o studenty se školy spíš přetahují. A není příliš pravděpodobné, že by se větší počet dětí hlásil na střední školu na druhém konci republiky, nebo podával pět přihlášek (obojí je u vysokých škol běžné) a přijímací řízení by se tím příliš zkomplikovalo a protahovalo. Zatím jsem žádný rozumný důvod, proč má vůbec zákon zkoušky upravovat, neslyšel.
Naopak důsledky regulace jsou jasně spočitatelné. Ubylo zájemců o gymnázia. Nechtějí riskovat, a proto se raději hlásí na odborné školy, kde je přijetí v prvním kole mnohem jistější. V nevýhodě jsou soukromé placené školy, zvláště ty elitní. Mohu-li si podat v prvním kole jen jednu přihlášku, zvolím jistotu na státní škole. Nevybírám nejlepší variantu, beru tu nejsnáze dosažitelnou. Jeden nenápadný a zbytečný paragraf likviduje konkurenci hned několikrát. Zvýhodňuje státní školy, přesměroval žáky zvlášť do těch méně náročných (čímž jim paradoxně škodí, nemusí se snažit), snižuje konkurenci na gymnáziích a v důsledcích konzervuje neutěšený stav našeho středního školství.
Nejzajímavější ale je, že si vlastně všichni zvykli a už po roce se zdá, že se vlastně nic nestalo. Sem tam vymyslí někdo nějaký trik – soukromé školy se jeden, státem posvěcený termín zkoušek snaží obejít takzvanými zkouškami nanečisto, které se konají dřív a ve skutečnosti se „načisto“ počítají – ale jinak jsme se všichni přizpůsobili. Jen osobní svobody ubylo, tentokrát opravdu zbytečně. Takže vlastně dík premiéru Paroubkovi. Ať už si to opravdu myslí, nebo šlo o čirý populismus tváří v tvář rodičů – voličům, připomněl, že na státní kuratele není nic samozřejmého.

TOMÁŠ FEŘTEK