Je vůbec třeba se zabývat tím, že přestane vysílat v České republice rozhlasová stanice, jejíž posluchači se počítali přinejlepším na desetitisíce? Konec vysílání BBC v Česku není žádné velké překvapení. Všechna celosvětově působící média teď vnímají jako důležitější místo pro svou misi Blízký východ nebo obecně asijský kontinent, než víceméně stabilizovanou střední Evropu. Ale nemilé to je. Čeští novináři BBC se tak vlastně stali hromadnou obětí irácké války a islámského vření.
Bylo zajímavé sledovat, jak si česká redakce BBC za ta léta, co u nás fungovala, postupně stahovala ty schopnější a výraznější novináře. Až si člověk říkal, jestli to není místní žurnalistice na škodu. I když mnozí z nich občas publikovali na názorových stránkách velkých deníků, veřejnosti se ztratili z očí. Ta podstatná část jejich práce byla pro běžného mediálního konzumenta neviditelná. Nebylo to trochu plýtvání, tolik schopných lidí na pět hodin vysílání denně?
Paradoxně ne. Důležitost kvalitních médií se totiž opravdu neměří počtem diváků, posluchačů a čtenářů. Stanici jako BBC bude u nás vždycky sledovat přinejlepším procento populace, podobně jako si dejme tomu Respekt koupí málokdy víc než dvacet tisíc lidí. Podstatné ale je, že třeba BBC poslouchají sami novináři a ti, kteří o médiích rozhodují. Proto jsou kvalitní menšinová média důležitá. Nenápadně postrkují laťku kvality o kousek výš.
No, nevím, jestli bych tuhle myšlenku obhájil tváří v tvář bulvárnímu sešupu posledních let, ale je to trochu jako s Desaterem. Málokdo se podle něj chová, přesto je důležité, že existuje. Bez něj poněkud ztrácíte orientaci. A studeně korektní objektivistický styl BBC jako příklad, je něco, čeho je českým médiím věru zapotřebí. Samozřejmě, pořád ji můžeme poslouchat v angličtině, pokud to zvládneme. Jen bude scházet právě to přímé srovnání, jak stejné domácí téma podává důsledně veřejnoprávní BBC a jak jiná média tlačená často komerčními zájmy.
Jsem zvědavý, co se na novinářské scéně změní, až propuštění redaktoři elitního vysílání opět vsáknou do banality místního mediálního provozu. Přestaneme se tvářit, že atentát v Bagdádu a hádka Reginy s Vladkem jsou zhruba stejně důležité události? Asi těžko. V tomhle bych vliv i velmi silných osobností nepřeceňoval. Horší mi připadá, že jsme zase o krok blíž ke chvíli, kdy nám podobné mixování virtuální zábavy a reality bude připadat normální. To Desatero, i mediální, je vážně důležitá věc. Přinejmenším proto se mi bude po české BBC stýskat.
