Na korektnost si každý plivne rád

Na tom, čemu se říká „politická korektnost“, je nejpozoruhodnější, že na ni nadávají všichni. Alespoň já si nevzpomínám na případ, kdy by si v poslední době někdo pochvaloval, o kolik korektněji se vyjadřujeme. Skoro bez výjimky o ní hovoříme s pohrdáním. Přitom se do jazyka prosazuje jasně i když nenápadně.


Neříkáme slepí, ale nevidomí. Neříkáme postižené děti, ale děti s postižením. Tedy přinejmenším novináři si na tahle nová spojení už začali dávat pozor. Všímám si toho. A podobně jako v Americe je neslušné říkat černoch, ale používá se afroameričan, neříkáme Cikán, říkáme Rom. Společné je i to, že většinou nám není úplně jasné, co je na slovech černoch a Cikán nekorektního a poněkud nás mate, že afroameričané a Romové o sobě zcela nekorektně mluví jako černoších a Cikánech. Je i pojmenování běloch nekorektní? Korektnost jde ale ještě dál, a tak se nesluší říkat, že ženám jdou domácí práce lépe od ruky, protože jsou pečlivější, afroameričané mají smysl pro rytmus a Romové jsou dobří v muzice. Proč? Protože jsou to myšlenkové stereotypy. Asi jsou, ale přijde mi poněkud absurdní, když po vítězství Vlastimila Horvátha v druhé řadě SuperStar zmocněnec vlády pro lidská práva nahlas zauvažoval, že by asi nebylo vhodné využít novou hvězdu k posílení sebevědomí romské menšiny, protože to by bylo jen posilování klišé o Romech - muzikantech. Tomu se říká superkorektnost. Ještě že tak neuvažovali hlasující diváci. Byli by za rasisty.
V čem je problém politické korektnosti je jasné. Je to předepsaný způsob vyjadřování, který zkresluje reálnou komunikaci. Prostě nevíte, jestli váš protějšek v rozhovoru něco říká proto, že si to myslí, nebo jen proto, že se to tak sluší. Na druhé straně nebýt korektní je taky móda a hodně často se za ni schovává obyčejné sprosťáctví. Stačí nahlédnout do diskuse třeba i na těchto stránkách. Když napíše kdosi s nickem skorzeny o vepříně v Letech, že „nejlepší památník (pro Cikány) je přece ten vepřín, za války tam byli zavřený prasata a teď zase“ připadá si možná jako hrdina protikorektního odboje, ale ve skutečnosti je to jen vulgární hovado. No a teď hledejte tu rozumnou míru. Nic jednoduchého, uznávám.