Daniel Landa: Polepšený rváč nebo český fašista?

Zrovna ve chvíli, kdy vyšel v magazínu Mladé fronty Dnes jímavý rozhovor s Danielem Landou, kterak se bývalý holohlavý rváč z Orlíku polepšil a dneska zpívá v bílé jupce v kostele za doprovodu smyčců, se mi dostalo do ruky dvd s klipy roku 2004. Landa tam má kousky hned dva. Na jednom zpívá v oné bílé říze, za ním violoncella a dívčí sbor, babičky slzí a biskup Václav Malý se na znovuobjeveného katolíka povzbudivě usmívá. Mimořádně vtipné, doporučuji. Ještě lepší je ale druhý klip, který se jmenuje Protestsong. V zamlžené krajině hraje dívka s culíky na bílý klavír, okolo se mihne černý havran – ach kdopak nás tu ohrožuje?! Těžko je v téhle zemi. Prostý muž v montérkách jde krmit drůbež, když co to - v blátě česká vlajka. Vezme ji a pověsí na větev. Opravdu jemná symbolika.


No a pak ta slečna s culíky – svědomí naše, krev a mlíko – hraje na klavír tu v hypermarketu (zaprodali jsme se konzumu), tu na ulici (prodejné děvky a politici jsou všude), tu u Vltavy, na pozadí Hradčana. Kamera přeostří z národního panoramatu na hromadu šutrů u řeky, odkud vylézá podivné pejzaté bratrstvo v kaftanech, kráčí městem a ten nejpejzatější nese v náručí mrtvolu zabalenou v české vlajce. Alespoň, že víme, kdo za ten národní úpadek může. Tohle zdůvodnění má u nás tradici.
Bohužel to není ani moc vtipné. V dějinách minulého století bylo hned několik polepšených rváčů, kteří z nedostatku jiného programu začali hájit národní zájmy, a světové židovstvo bylo pro většinu z nich dostatečně snadný a viditelný terč. Z tohohle klipu by čeští fašisté – Vlajkaři určitě měli radost, jací jim rostou zdatní následníci. Ideově i esteticky – fašismus nade vše miloval a miluje kýč a nacionální fangličkaření s praporky a řádovými uniformami.
Chápu, že je nekorektní takhle neomaleně nařknout hodného hocha Landu z fašizujících tendencí. Tak to zkusím opačně. Možná se pletu, nejsou to Židé, prostě mají jen divné pláště a klobouky a ty provázky okolo uší jim visí náhodou. A tu českou mrtvolu nesou slitovně a ve skutečnosti jsou to stejně hodní hoši jako Daniel, ochránce dětských hřišť. Tak jen připomínám, kdyby snad byl Dan trochu slabší v dějepisu. Hitler a Mussolini začínali stejně, v pouličních bojůvkách, než pochopili, že mnohem lepší je být ideologem průměrnosti v pěkné uniformě. Argumentovali stejně – národní úpadek, prodejní politici, je třeba se vrátit k řádu, tělesné síle a rasovým jistotám. Nějakou dobu jim to hezky fungovalo, ale dopadli fakt blbě, Dane. Tohle není dobrá cesta.