Pokud neznáte kulturně hospodářskou revue Fragmenty, rozhodně si na nI udělejte čas. Najdete tam kousky k neuvěření. Tenhle internetový magazín vydává Kulturní komise ČR (opravdu netuším, co by to mohlo být) a z obsahu je zřejmé, že jde o „tiskovinu“ velmi blízkou ODS a stylem i hradnímu mluvčímu Petru Hájkovi. Už jsem si zvykl na sekernický tón a slovník, kvůli kterým říkávám, že mi zase přistálo ve schránce Modré právo, ale i Fragmenty dovedou překvapit. V sobotu přišly Fragmenty s textem nadepsaným Proč si vážím pana prezidenta, v podtitulu podepsán autor jako Drozda-běžný občan. Přetiskuji bez vynechání jediného slova:
Říkají nám "šedá zóna". Ano, žili jsme před rokem 1989 pro rodinu a výchovu dětí. Dnes je dětem okolo 30-ti let a jsme na ně pyšní. Žijí čestně. Sedmnáctý listopad jsme přivítali, ale popravdě řečeno jsme mu jako "proletariát" myslím nerozuměli. Rok devadesátý byl rokem prezidenta Václava Havla. Byla to zvláštní doba jeho kultu bez kritického pohledu. Ke konci roku se začaly objevovat z jeho strany věci, které utlumovaly nadšení. V devadesátém prvém roce se na scéně objevil Václav Klaus se svými setkáními s občany. Prvně jsem navštívil setkání v Edenu. Ten den mě trápila skutečnost, že jsem z jeho vystoupení porozuměl tak deseti procentům výkladu. Od té doby začala moje anabáze návštěv jeho setkání s občany. Součástí vystoupení bylo i odpovídání na otázky přítomných občanů. Začal jsem hrát svoji hru s odpověďmi pana Klause. Během sekundy, než začal odpovídat, jsem si v mysli přehrál svoji odpověď, kdybych byl na jeho místě. Pravidelně jsem seděl ve druhé řadě. Nemusím říkat, že se zpočátku mé "odpovědi" výrazně lišily. Dnes po dvanácti létech mohu říci, že mé "odpovědi" se určitě přibližují k osmdesáti procentům stejného pohledu. Můžete si i vy vyzkoušet svoje "odpovědi" s vaší oblíbenou politickou osobou. Co tedy je nutné k pochopení "analytické schopnosti k jádru problému" pana prezidenta Václava Klause? Je to vytrvalá touha po nových poznatcích, umění správného zpracování získaných informací, pozitivní vidění světa, zakódovaná úcta před člověkem jako takovým, mravní čestnost, atd. Dovolím si použít svůj termín, který používám pro tuto schopnost. .... "Geniální moudré reálné vidění světa" ..>>>
Na celé té věci není podstatné, jestli tuhle neuvěřitelnost sepsal opravdu pan Drozda, nebo některý z redaktorů revue Fragmenty. Od Gottwalda po Havla bychom podobných servilních slintů našli stohy. Co ale opravdu nechápu, je, že redaktoři Fragmentů něco takového zařadí a rozešlou, pravděpodobně s pocitem, že k oslavě prezidenta přičinili další čárku. Opravdu si myslí, že jejich internetový adresář je plný tupých hovad? Nebo je to pátá kolona socialistů, která se rozhodla vítězný postup ODS brzdit zvláště rafinovanými metodami? Možná to tak je. Kdo chce kam... najde další pěkné kousky na www.fragmenty.cz.
