Způsob, jakým podala média tatranskou katastrofu, je poučný. Z prvních zpráv, televizních a rozhlasových, opravdu musel mít divák dojem, že za Popradem zeje obří díra, ve které na dlouhá desetiletí zmizel oblíbený cíl českých turistů. Náš slovenský kolega Andrej Bán, který minulý týden strávil v Tatrách (jeho reportáž si můžete přečíst ve čtvrtečním Reflexu), ale telefonoval něco úplně jiného. Ano, vypadá to tu apokalypticky, ale v podstatě popadal les okolo rekreačních středisek pod horami, opravdu vzácné lesní partie, kvůli kterým lidé, kromě nejvyšších štítů, do Tater jezdí především, zůstaly většinou netknuté.
Samozřejmě, média vždycky trochu přehánějí, ale hlavní důvod, proč podobné zkreslené zprávy vznikají, je jiný. Ať už jde o povodně, vichřice nebo požáry, obrazové zpravodajství se soustředí vždy výhradně na postižená místa. Fotografie, kde od kraje do kraje leží jen popadané stromy. Každý, kdo tu mluví, říká, že je to strašné a náprava bude trvat desítky let. Kamera už se neotočí a neukáže, že kousek odtud les stojí, že v horských údolích jsou škody minimální. Ale abych nebyl nespravedlivý, koncem minulého týdne vysílal Radiožurnál hodinovou besedu, kde se o míře katastrofy mluvilo velmi realisticky a sobotní Lidové noviny otiskly nákresy, z nichž si můžete, udělat docela věcnou představu, co přesně se vlastně stalo. Nicméně televizní stanice, které nejvýrazněji formují veřejné mínění, se pořád drží katastrofického tónu, protože na nic méně než hysterii už diváci nereagují.
Výsledek? Tatry zmizely, uspořádáme celonárodní sbírky, i Češi se už zúčastnili několika milióny, do Tater nacpeme, co se do nich vejde, a budou krásnější než dřív. Zhysterizovaní Češi a Slováci jsou, i díky apokalyptickému zpravodajství, ochotní uvěřit, že Tatry zachrání jen obrovský balík peněz a turistické investice. Auta už teď odvážejí na pily tisíce tun dřeva, které mělo zůstat v národním parku, investoři mlsně obhlížejí holiny, kdepak co nového postaví, slovenský premiér mluví o změně územních plánů a veřejnost si toho prakticky nevšímá, protože má pocit, že když to byla tak strašná katastrofa, vyžaduje i mimořádné prostředky k nápravě. Jenže výsledkem bude jen ještě větší turistický cirkus, který uškodí v první řadě horám a hned v druhé řadě turistům. Jak jsem řekl, lepší lekci o tom, proč je nehysterické a vyvážené zpravodajství tak důležité, jsme si ani přát nemohli.
