Věřit médiím se vážně nevyplácí. Poté, co jsem pročetl všechny články na téma pacienti v klecích, jsem nabyl přesvědčení, že opravdu žádná alternativa neexistuje, ministr Kubinyi se unáhlil a obránce národních psychiatrických zájmů Václav Klaus má pravdu. Když nebudou klece, musí se klienti sociální ústavů a psychiatrických léčeben přivázat k posteli nebo nacpat prášky. S touhle výbavou jsem odjel do Ústavu sociální péče v Odlochovicích, což je jeden z ústavů, které patří pod pražský magistrát. Reportáž si můžete přečíst tenhle čtvrtek v tištěném Reflexu, ale už teď můžu prozradit, že pan ředitel mi hned na první otázku řekl, že oni klece zrušili už dávno, nepotřebovali na to ani víc peněz, ani víc personálu a léků dávají svým klientům méně než dřív.
A že je dobře, že ministr nakázal klece zrušit, protože bez toho by se pořád někdo vymlouval, že to nejde a že je to hlavně pro dobro pacientů. Realita občas dokáže překvapit.
Jako vedlejší produkt jsem vyslechl několik velmi čerstvých a velmi konkrétních historek z českých psychiatrických léčeben a musím konstatovat, že ani Špidlův dopis, kde se tvrdí, že naše psychiatrická péče je na evropské úrovni, nemá s realitou mnoho společného. Způsob, jakým se u nás zvláště s problémovými klienty a pacienty zachází – nemají praktický žádný nárok na soukromí, smysluplnou činnost, sebeobsluhu, jsou jen objektem agresivní zdravotnické péče – logicky vede k agresi, kterou zatím většina zařízení umí řešit jen klecemi, kurty nebo injekcí. Takže opravdu nejde o klece. To je jen řešení z nouze na vrcholu pyramidy, projev mizerné péče, ne podstata problému. Samotným zrušením klecí se nic nevyřeší. Ostatně ústav, kde jsem byl, se mění už pět let. Snaží se tu o maximální míru svobody a individuální péče a poslední klec tu zrušili až letos na jaře, ve chvíli, kdy mají pocit, že už je nepotřebují. Takových zařízení u nás je víc, ale pořád byste je nejspíš spočítali na prstech. Takže na ty pohoršené hlasy politiků a odborných celebrit nedejte, realita je usvědčuje ze lži. Ty kritické hlasy z ciziny mají bohužel mnohem víc pravdy, než jsme ochotni si připustit.
