Existuje Černobylská lež?

Popírání holocaustu a existence koncentračních táborů většina evropských zemí chápe jako trestný čin, pro který se vžil termín Osvětimská lež. Když tak sleduji letité debaty o Černobylu, říkám si, jestli někdy dojdeme k uzákonění Černobylské lži. Emocionální zápal, s nímž jedna strana hovoří o tisících obětí a druhá tvrdí, že jde o zmanipulovanou hysterii a doložitelných obětí je dvaatřicet – ti, kteří zahynuli přímo při explozi v elektrárně a na přímé následky ozáření, je s debatou o koncentrácích srovnatelný. Jenže co bude pokládáno za Černobylskou lež?

Dovedu si představit obě varianty. Podle toho, jestli v Evropě převáží jaderní optimisté nebo pesimisté. Bude trestné mluvit o tisících obětí, když jsou jen těžko doložitelné? Nebo naopak bude skálopevné trvání na „tvrdých faktech“ považováno za znevažování nejvážnější průmyslové katastrofy v lidských dějinách.
Minulý týden přijeli do Prahy manželé Glazkovi z ukrajinského Ústavu agroekologie a biotechnologie v Kyjevě. Po letech konečně zajímavý příspěvek, který posunul statickou debatu o „černobylské lži“ o kousek dál. Na základě čtrnáctiletého výzkumu na rozsáhlém souboru zvířat konstatovali manželé Glazkovi, že největší nebezpečí z černobylské havárie nás pravděpodobně teprve čeká. Zjistili totiž, že u živých organismů žijících v prostředí zamořeném radioaktivitou dochází při početí potomstva ke ztrátě části genetické informace a snižování kvality populace. Vyšlechtěné holštýnské krávy měly po ozáření méně telat, která měně dojila. Převedeno na lidi: hrozí, že následkem radioaktivního znečištění se v Evropě bude rodit méně dětí a budou hloupější. Jde vlastně o přirozený výběr. Po ozáření přežívají méně specializovaní jedinci odolnější proti ozáření.
Na tom tvrzení je zajímavé, že nejde o dojmologii, ale seriózní dlouholetý výzkum se zajímavými výsledky, publikovaný v odborných časopisech. Tak jsem zvědavý, jak budou reagovat jaderní optimisté, kteří protivníky tak často obviňují z manipulace s fakty a neodbornosti. Jestli tahle hypotéza obstojí, nevím, ale jako test úrovně veřejné debaty o nebezpečích jaderné energetiky, mi to přijde zajímavé.