Když jsem před pár lety jel na kole od pramenů Moravy k pramenům Vltavy a napsal o tom reportáž, dostal jsem několik rozhořčených mailů za větu, že jsem cestou projížděl napříč Čechami. Docela obtížně jsem pak vysvětloval, že řeka Morava opravdu pramení v Čechách na Kralickém Sněžníku a cestou do Kvildy jsem území Moravy jen tečoval ve Žďáru nad Sázavou, a proto jsem nenapsal, že jsem projížděl napříč Čechami a Moravou, protože by to byla blbost. Většinu těch, kteří mi tehdy vynadali, jsem bohužel nepřesvědčil
.
Vypadá to jako banalita, ale řeším to každodenně. Mám za to, že jako novinář dbám na územní příslušnost svých spoluobčanů nadprůměrně a opravdu se snažím Moravu neopomínat. Se Slezskem, pravda, mám problém. Takže uznávám, že věta z minulého sloupku měla znít, že Čechy i s Moravou a Slezskem jsou malé, pokud hledáte trvalé úložiště pro jaderný odpad. Jistě by bylo nešťastné ho v téhle souvislosti opomenout. To by nám Slezané neodpustili.
Ale přesto bych ony pečlivé hlídače územní celistvosti a novinářské korektnosti chtěl poprosit o trochu tolerance. Nechcete-li totiž odbývat všechno paušálním Českem, připadáte si občas jako novinář za komunismu, který nemohl napsat premiér Štrougal, ale musel toho předsedu vlády Československé socialistické republiky pečlivě vypsat a přidat všechny přídomky z ústředních výborů čehokoli. Pod takovou tirádou se vám věta docela spolehlivě zhroutí. Pro jistotu dodávám, že jsem za komunismu nestačil napsat do novin ani větu, abychom neztráceli čas debatou o mých centrálně totalitních návycích.
Pragocentrismus v novinářském podání mě štve taky, přesto se ale domnívám, že většina čtenářů pláče (nadává) na nesprávném hrobě. Teprve až začne v Brně, Olomouci nebo Ostravě vycházet kvalitní časopis s celostátní působností, který bude přirozeně moravocentristický a bude přinášet témata, na která by v Praze nepřišli, bude šance na trochu vyváženější pohled. Pérováním pražských novinářů za opomenuté slovo se nezmění nic.
