O Kůrovci. Doufám, že naposledy.

Omlouvám se všem, kterým už po těch letech nekončících debat, pouhá slova kůrovec, Šumava a kácení zdvihají adrenalin. Jenže rozhodnutí, které po dlouhém protahování udělalo minulé úterý Ministerstvo životního prostředí, za komentář stojí. Ministr Libor Ambrozek a jeho náměstek Ladislav Miko vyhlásili novou koncepci národního parku, která se téměř jednoznačně staví na stranu těch, kteří po léta kritizovali jeho současné vedení. První zóna má být pospojována do souvislého území, kde se nebude zasahovat do přírodních procesů, okolo ní bude území, kde se bude proti kůrovci zasahovat, aby nenapadl okolní hospodářské lesy. S obcemi se podařilo uzavřít kompromis. Lidem na parku totiž nejvíce vadilo, že by nesměli jít do lesa za domem. To podle nové koncepce nehrozí a obce teď, s vidinou pravidelné finanční podpory ze Státního fondu životního prostředí, park podporují. Takže budou všichni spokojení?

Samozřejmě, že ne. Současný ředitel parku pan Žlábek považuje novou koncepci za nesmyslnou. Pochopitelně. Celá léta prosazoval kácení. Těžko se soudí, jestli je o smyslu souboje s kůrovcem, po němž zůstávají nekonečné, holé bitevní pláně, opravdu tak přesvědčen, nebo v tom hrálo roli i dřevo, které „kdosi“ opakovaně kradl v prvních zónách. Navíc mu jde o místo. V konkurzu má být do konce roku vybrán nový ředitel, kterému, pokud bude chtít naplnit představu ministerstva, nezbude než vyměnit podstatnou část současného vedení. Ve Vimperku se dá očekávat slušné zemětřesení.

A zajímavá bude i reakce veřejnosti. Podle internetových debat se totiž dá soudit, že stojí spíš na straně zastánců kácení. Mě osobně například zajímá, jestli kolega Ivan Brezina i v této situaci opět statečně poukáže na zločin svého ideového oponenta teatrologa Vladimíra Justa. Ten, jak už opravdu všichni víme, trhal před lety borůvky v první zóně národního parku, čímž mu pravděpodobně nenávratně uškodil, zatímco se ho stateční dřevorubci s mnohatunovými náklaďáky snažili spasit, co jim motorové pily stačily. Ale i když pomineme tenhle mediální folklór, opravdové riziko spočívá v tom, jak se postaví k parku politici. Nebylo by nic nešťastnějšího, než kdyby příští ministr koncepci zase otočil o sto osmdesát stupňů. A tohle riziko vůbec není nereálné. ODS, pravděpodobný favorit příštích voleb, odborníky na ekologii zrovna neoplývá. Zato rozvoj turismu a sportu jí leží na srdci.

A konečně ta nejpodstatnější otázka. Máme se připravit na to, že centrální oblasti Šumavy sežere do deseti let kůrovec? Osobně se domnívám, že je to docela pravděpodobné. Bude-li následovat několik tak suchých a teplých let, jako byl tento rok, nemůže horský smrkový les v současné podobě přežít. Ale po sto padesáté opakuji: Jestliže se mění globální klima, je obměna lesa nevyhnutelná a kácení ji rozhodně nezastaví. Kůrovec není v tomhle smyslu žádný škůdce, jen vykonavatel toho, čemu se stejně vyhnout nemůžeme