Diváci televizních zpráv se v neděli večer při pohledu na obří transparent vlající na dvousetmetrovém komíně Spolany Neratovice velmi pravděpodobně rozdělili na tři skupiny. Na ty, kteří už mají plné zuby šaškáren, kdy se zelenorudí ekologisté přivazují ke všemu, co jim přijde pod ruku. Pak na ty, kteří proti Greenpeace nic nemají, ale byli by radši, kdyby aktivisté opravdu chránili přírodu a dělali něco užitečného a ne se jen pořád snažili zviditelnit.
Osobně patřím ke třetí skupině (a docela by mě zajímalo, jak je velká), která tyhle teatrální akce chápe jako jednu z mála reálných možností, jak přitáhnout veřejnou pozornost k tématům, která by státní orgány rády zametly pod stůl.
Před pár týdny jsem tu zveřejnil sloupek s názvem PAN MINISTR HÝBE FIGURAMI. V něm jsem tvrdil, že změna na postu šéfa inspekce životního prostředí může být motivována snahou dosadit na toto místo povolného úředníka, kterému nebude vadit, když ministerstvo zruší milionovou pokutu, kterou inspekce udělila Spolaně za neodpovědné chování při povodních. Byla to shoda náhod, ale ve stejný týden, kdy nevládní organizace Greenpeace požadovala po Spolaně, aby převzala odpovědnost za způsobené škody a vyrovnala se s těmi, kterým ublížila, ministerstvo životního prostředí vyhovělo odvolání Spolany a zrušilo pokutu ve výši 1 400 000 Kč. Typické je, že o tom jste si v televizi, na rozdíl od Greenpeace na komíně, neposlechli ani slovo. Nejde o ty peníze, jde o signál, že i do nebe volající arogance, lhaní a ohrožování obyvatelstva může zůstat bez jakékoli účinné odezvy státu. Co jiného si mohu myslet, než že mi ministr Libor Ambrozek tímto způsobem vzkazuje: Spolana má v politických kruzích příliš mocné přímluvce, takže ty, milý občane, neobtěžuj. A pokud by se snad našel státní úředník, který by se tě chtěl zastat, včas mu zatneme tipec. V takové situaci mi přijde věru nepřípadné estétsky krčit nos nad příliš velkým transparentem.
