Tak například ministerstvo zahraničí rozdělilo necelých šest miliónů korun občanským sdružením, aby propagovala myšlenku EU v regionech. Centrum pro komunitní práci jižní Čechy dostalo sto padesát tisíc na vzdělávání studentů a učňovské a technické mládeže. Opravdu upřímně by mě zajímalo, nakolik se za ty peníze změnily názory jihočeských učňů na Evropskou unii. Nebo, co zásadního se odehrálo ve vztahu k Evropě v okolí České Skalice poté, co Sdružení pro záchranu Babiččina údolí (SPZBÚ) dostalo šedesát tisíc na debaty s občany regionu. Efektivita investic v neziskovém sektoru bývá obecně nízká a v tomhle případě mám hodně velké pochybnosti. Všechny tyhle projekty (celkem jich bylo dvacet devět) mají v jednom štěstí. Jejich efektivita se kontroluje jen těžko. To hůř jsou na tom moderátoři Jan Kraus a Chantal Polívková, kteří za 1 800 000 Kč ze státní kasy objeli před referendem třicet jedna českých a moravských měst, aby na veřejných setkáních propagovali evropskou myšlenku. Že se kvůli tomu na náměstích nesrocovaly davy, si jistě dovedete představit, ale přece jen – největší úspěch zažili v Opavě, kde přišlo 145 lidí, jinak byla účast obvykle okolo padesáti přihlížejících, ale třeba v Táboře a Prostějově přišlo dvacet lidí. Těžko hledat jiný příklad tak jasně vyhozených peněz.
