V České republice probíhá zejména z iniciativy Jiřího Paroubka rozsáhlý politický experiment. Jeho podstatou je výrazné prodloužení předvolebního období. Pro začátek se to zkouší na modelovém případu jednoho roku.
Výchozí situace byla pro experiment (započal nenápadně v předjaří svržením Topolánkovy vlády) ideální: naprosto nefunkční Poslanecká sněmovna, kterou tvořily dva nesmiřitelné tábory, rozdělené přesně půl na půl; posléze rostl počet těch, kteří přestoupili (zlomyslně se říkalo, že přeběhli) z jedné strany na druhou - buď natrvalo, nebo tak činili příležitostně a opakovaně podle okolností a situace.
Vládnutí se stávalo čím dál tím nesnesitelnějším, zhroucení vlády bylo nakonec jakýmsi vysvobozením (asi takovým jako smrt pro nemocného rakovinou, který umírá v ukrutných bolestech). Bohužel jen zdánlivým, protože pacient sice zemřel, ale rakovina ho přežila. Nefunkční sněmovna vládne dál, pouze se mění forma a účel příležitostných (nebo trvalých?) koalic.
Smyslem vládnutí není spravovat zemi, ale urvat ve spolupráci co nejvíc voličských hlasů pro nadcházející volby. Tím je jednak zajištěna spolehlivá parlamentní většina, jednak ovšem bohužel paralyzována vláda a ti podivíni, co by se chtěli chovat o něco racionálněji se buď smrtícímu tanci za účelem urvání voličských hlasů připojují (TOP 09) nebo vlastní úsilí o smysluplné chování sami úspěšně a velmi účinně sabotují (ODS). To, co probíhá, by se dalo nazvat permanentními vepřovými hody v situaci prohlubujícího se hladomoru (s velkou nadsázkou: jitrnice se nerozdávají, nýbrž jen slibují, a s hladomorem to není zase až tak tragické - až propukne, budou slibovači jitrnic už spolehlivě u vládního vesla, voliče potřebovat nebudou a zrovna oni hlady určitě neumřou). Pokud se jednoroční experiment vydaří, bude napříště možné předvolební období prodloužit na čtyři roky. Výhodou bude, že se nebude muset vládnout, jen permanentně slibovat, a po volbách pouze vystřídá jeden tým prášilů druhý.
V této situaci se premiér Fischer zavázal, že další úsporný balíček nebude. Jak by taky mohl! Úsporný balíček je v této situaci pouze nadhoz předvolební koalici, aby ho co nejúspěšněji a nejefektivněji odpálila. A zároveň rezolutně prohlásil, že není ani ve vleku ODS, ani ve vleku ČSSD. Ovšem, že není, z toho ho nikdo nepodezírá, je ve vleku TOP 09.
Nová unijní „ministryně zahraničí“ Catherine Ashtonová prohlásila, že východní Jeruzalém je okupovaný Izraelem, odsoudila životní podmínky v Gaze a vyzvala Izraelce, aby „bezodkladně otevřeli hraniční přechody“. Jinak zřejmě zasáhnou po zuby ozbrojené divize EU (Kolikpak vojáků dá k dispozici Paroubek?). Má momentálně někdo v EU právo zabránit té osobě, aby tak strašně vyváděla? Vypadá to opravdu tak, že bát se islámského radikalismu je nevhodné: náš budoucí nepřítel se jmenuje Izrael. Naštěstí existuje dost velká pravděpodobnost, že v chystané válce dostaneme (coby EU) pořádně nařezáno.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
