Co přinesl den (pátek 11. prosince)

Co přinesl den (pátek 11. prosince)

Co přinesl den (pátek 11. prosince)

Po rozpočtovém fiasku zavládl v Poslanecké sněmovně zmatek. Podle předsedy ODS Topolánka nemá vláda žádný mandát, žádný manipulační prostor, žádnou většinu ve sněmovně a (má) pátou kolonu ČSSD ve vládě.



Hlavní otázka pro pana Topolánka by ale neměla být, co má v této situaci dělat vláda, která ho poslouchat nemusí, ale co má dělat on a jeho strana, která se na vládě podílí, zároveň ji ovšem (zvlášť je-li taková, jak to pěkně řekl), taky poslouchat nemusí, a to ani když ta vláda ODS prosí, aby po českém způsobu „zabránila nedozírným následkům“ (v tomto případě neschválení rozpočtu).

Je zjevné, že místo ODS je v opozici, vládu ať si dělá Paroubek. Co budou dělat pánové Fischer a Janota je jejich věc, ostatně nikdo, ani Topolánek, jim nic nařizovat nemůže, snad jen doporučit, když byli do vlády nominováni (na přímluvu) ODS. Žádnou poslušností ovšem vázáni nejsou. Postup kooperace vláda – sněmovna je tento: Vláda, vytvořená ve spolupráci ODS – ČSSD – SZ, se na něčem shodne, jenže nemá většinu ve sněmovně. Sněmovní většina ve složení ČSSD – KSČM – KDU-ČSL – SZ a&#160političtí houmlesáci všech odstínů to zbourají, načež ODS pomůže výslednou trosku prosadit. A ještě přijde s výstředním požadavkem, aby z&#160vlády odstoupili sociálně demokratičtí ministři. Jak je k tomu chtějí donutit, když nemají žádné instrumenty ani na ty vlastní? Je mi líto, ale to je jako u&#160„blbejch“.

Ministr Janota zvažuje demisi. Nemusí spěchat, na zvažování má ještě pět měsíců. Možná, že ho budou následovat ještě další a další. Nakonec celá vláda. Každé zasedání bude zahájeno pětiminutovým zvažováním demise. Bude to něco jako vyznání hříchů v katolické mši. Ostatně, mohlo by se to zavést i do budoucna pro každou českou vládu. Aspoň by schůze vlády dostaly ještě pevnější řád. A nakonec by si mohli zazpívat, jako se to dělalo za Mečiara na Slovensku.
Prezident Obama je prvním politikem, který dostal Nobelovu cenu nikoli za to, co udělal, ale za to, co nasliboval. Možná, že by se v takovém případě cena neměla udělovat, ale pouze propůjčovat. Po skončení volebního období by pak mohla být zase slavnostně odebrána (včetně finanční částky).

V Právu upozorňují, že jazýčkem na vahách se stala KSČM. Je to ovšem přece jen o něco složitější: tak například ve věci rozpočtu nejprve pomohla Paroubkovi a spol. prosadit změny v rozpočtu, pak ale pro rozpočet nehlasovala (to si nemohla dovolit, byl by to vlastně nepřímý projev důvěry Fischerově vládě). Jazýček na vahách udělala z komunistů svou indolencí ODS. Propásla možnost využít toho, že komunisté pro rozpočet hlasovat nemohou. Rozpočet by neprošel a nastala by vhodná chvíle předat vládnutí panu Paroubkovi a těm, kdo by chtěli spoluvládnout s&#160ním.

Slovenský premiér Fico obvinil slovenský tisk, že dělá cosi v&#160demokracii neslýchaného, totiž přebírá roli opozice a dělá za opozici špinavou práci. To je pozoruhodné: plyne z toho, že práce opozice se dělí do dvou sort, totiž na čistou a špinavou. Špinavá se čas od času svěřuje tisku. Vládní koalice zjevně vykonává práci pouze čistou, takže nemá novinám co svěřit a ony jí proto nevěnují náležitou pozornost. Nebo je to možná tak, že tisk ve spořádané demokracii přebírá roli vládní koalice a&#160snaží se jí všemi silami pomoci v její odpovědné práci. Pokud tisk naopak přebírá roli opozice, je to neslýchané. K tomuto ficovskému pojetí demokracie je třeba říci známé: užé býlo.

Podle Lidových novin existují nyní ve Strakovce dva paralelní poradenské týmy. Jeden premiéru Fischerovi přidělil (nebo zanechal?) jeho předchůdce v úřadě, druhý, v čele se šéfkonstruktérem Tošovského vlády Mlynářem, si sestavil premiér sám. Oba týmy pracují, o tom „topolánkovském“ však proslulý „zdroj, který si nepřál být jmenován“ řekl Lidovým novinám: „když jsou naše porady, je to pro ně uzavřené, tam opravdu nechodí. Všichni tu vědí, že jsou to pohrobci po Topolánklovi, asi se nemohou uplatnit jinde, tak jsou tady trpěni. Zřejmě vynášejí ven nějaké informace, ale viditelně neškodí.“ Jak je vidno, na úřadu vlády panují hezké soudružské vztahy. A budou tam panovat tak dlouho, dokud s touto dvojkolejnou poradenskou službou nový premiér, tentokrát pravděpodobně Jiří Paroubek, nevyběhne.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala