Co přinesl den (středa 25. listopadu)

Co přinesl den (středa 25. listopadu)

Co přinesl den (středa 25. listopadu)

Přepadové komando z Bruselu za spoluúčasti českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provedlo „bleskovou kontrolu“ v sídle ČEZu a finanční skupiny J&T. Podle komisařky zřejmě došlo k narušení volné soutěže.



Podle mluvčího komisařky pro volnou soutěž (je stylové, že o takových akcích rozhoduje komisařka) má Evropská komise důvod se domnívat, že ČEZ se sám nebo s dalšími aktéry mohl chovat způsobem, který mohl podstatně narušit volnou soutěž. Bude zajímavé sledovat, jak si komisaři z&#160Bruselu poradí s českým velkopodnikáním. Taky by mne zajímalo, nakolik se takovými akcemi otvírá do budoucna prostor pro moderní verze toho, co tak pěkně vylíčil Gogol ve svém Revizorovi.


Pražský vrchní soud včera definitivně rozhodl, že herec Jan Kanyza byl v&#160oficiálních seznamech StB neoprávněně. Skončil tak řetěz soudních řízení s rozdílnými výsledky. Verdikt je nesmírně významným precedentem. Nepochybně dospěje naše justice dřív nebo později, ale doufejme že dřív, ke konečnému zjištění, že neoprávněně jsou tam úplně všichni.

K petici Stanislava Pence za odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Žáčka vznikla skoro pět minut po dvanácté protipetice, jejíž text, seznam dosavadních signatářů i e-mailové adresy organizátorů tu uvádím jako dokument. K této petici jsem připojil svůj podpis. Považuji za neslýchané, že se dnes sepisují petice, požadující, aby byl někdo vyhozen ze svého místa. Tahle druhá petice snad přece jen malinko přispěla k tomu, že akce byla předběžně odložena na leden a navíc nepůjde rovnou o vyhazov, nýbrž jen&#160o&#160vypsání výběrového řízení nebo vyhlášení termínu, kdy k němu má dojít. Termín je kromě toho, jak se zdá, nejistý (Rada Ústavu se dokonce Žáčka proti Pencově petici údajně zastala).

Ukrajinský zabiják, který na objednávku ruské mafie úspěšně zavraždil člověka, i když jiného, než měl, se původně před soudem vydával za náboženského blouznivce a před senát předstupoval jako jakási kopie Rasputina. Na závěr změnil polohu, přišel s vyholenou hlavou a v obleku a&#160prohlásil se za zahraničního novináře a vystudovaného psychologa (nevím, zda to udělalo na soud dojem, v každém případě dostal místo doživotí 22 let). Pěkný náhled do slovanské duše.

Autor cestopisných črt v Právu Václav Klaus píše s jakýmsi uznáním o&#160výroku brazilského prezidenta, že za hospodářskou krizi můžou „white people with blue eyes“. Hezký příklad kolektivní viny, kterou máme zabudovanou v základních pilířích našeho právního řádu, Benešových dekretech, na něž se náš prezident každou chvíli odvolává. Představte si, že by někdo řekl, že za něco můžou „black people with black eyes“.

Mirek Topolánek vyjmenoval v ČT jako své možné nástupce tři čelné regionální politiky ODS. Nechápu, proč to udělal: jednak se stal samozřejmě terčem kritiky novinářů (mluví kriticky o&#160krajských kmotrech a zároveň si z nich vybírá ty, kteří by ho měli nahradit) – a hlavně: proč si vůbec po svém výrazném úspěchu na kongresu tímhle způsobem veřejně připouští, že by mohl prohrát volby, a jmenuje nejvhodnější náhradníky? Je to kapitulantství a navíc neúčelné, pokud opravdu prohraje, dostane se k moci vnitrostranická opozice.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala