Fischerova vláda má podle CVVM popularitu 71% (od září si polepšila o 14%), víc měla jen federální a česká vláda po převratu. Prezident, který si polepšil jen o 8%, je na druhém místě.
Stoupla rovněž popularita Senátu a PS, krajských a obecních zastupitelů. Přitom jsou lidé s politickou situací víc než nespokojeni. Z toho plyne závěr: politici se snaží, situace se vyvíjí nezávisle na nich. Finální výsledek by měl být 100% popularity pro vládu, 0% spokojenosti s politickou situací. Zdá se, že smysl těchto průzkumů je omezený a že vypovídají víc o respondentech než o tom, k čemu se respondenti vyjadřují.
Je zjevné, že problémy s Ústavem pro studium totalitních režimů skončí rázně a tak, jak u nás tradičně končí problémy s institucemi a osobami, které dostatečně nerespektují papaláše a jejich chráněnce. Dnes se mělo na radě ústavu jednat o výběrovém řízení na nového ředitele. Členka rady Šustrová (známá odpůrkyně ředitele Žáčka a sympatizantka exprezidenta Havla, který teď na stará kolena podepsal žádost o Žáčkův vyhazov) zdůraznila, že konkurs nemá žádnou souvislost s kritikou, která v poslední době Žáčka postihla. Proboha, koho by mohlo jen napadnout, že tu nějaká souvislost je! Zneklidňuje ji, že funkční období ředitele není omezeno na nějakou určitou dobu (Žáček je ve funkci ředitele 2 roky, to by bylo dost krátké vymezení funkční doby, nicméně ústav je nový a je třeba vyzkoušet, zda se jmenovaná osoba ukáže dostatečně vstřícnou k VIP osobnostem): „Ono to pak vypadá, že ředitel jen odvoláván kvůli něčemu.“ A zase, koho by to jen mohlo napadnout, je přece zjevné, že Žáček není odvoláván kvůli něčemu, nýbrž prostě jen tak!
Podle dr. Ratha komunisté dnes nejsou nebezpeční, nemají sílu zavádět diktaturu proletariátu. Nebezpečná je ODS, která prý „převzala od komunistů řadu metod uvnitř strany, způsob práce“. Pan hejtman má ze svého hlediska pravdu. Nebezpečná je pro něj ODS, protože ho v příštích volbách může vyhodit ze sedla. Komunisté na to nemají a navíc jsou ochotní s ním spolupracovat (nikdo jiný o ně nestojí).
Na závěr se vracím k Topolánkově kritice Klause, jak zazněla v jeho zprávách na kongresu ODS. Obecně vzato, pokud jde o vztah mezi premiérem a prezidentem, situace je podobná jako v roce 1997. Hraje se tatáž hra, jen v jiném personálním obsazení.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
