Konflikt kolem Ústavu pro studium totalitních režimů eskaluje, na tiskovce označil aktivista John Bok ředitele Žáčka za nedůstojného zmetka. Zdá se, že oponenti nynějšího vedení chtějí dosáhnout toho, aby se s VIP lidmi...
Nebo těmi, co mají nějakého VIP za kamaráda, jednalo výrazně šetrněji než s obyčejným zbabělým plebsem. Připadá mi to skandální.
České osobnosti vydaly po diskusi v brněnském divadle Husa na provázku výzvu k české společnosti, aby šla do sebe. Měli bychom posílit na základních školách výuku moderních dějin, zákonem stanovit otevírací dobu obchodů v neděli a o svátcích a změnit svůj konzumní styl života. Pokud jde o to poslední, chtěl bych napsat, že mne to na just ani nenapadne, ale vzhledem k mým omezeným možnostem (už toho nedokážu moc zkonzumovat) by to bylo prázdné gesto. Jacques Rupnik zase pravil (při téže příležitosti): „Po dvaceti letech po převratu lidé cítí, že cyklus je vyčerpaný a neodpovídá původním očekáváním.“ Je jistě zajímavé vědět, jak nás vidí Paříž. Sám za sebe musím říci, že mé původní očekávání bylo, že budu moci psát, aniž by mi někdo zavíral hubu, nebo zavřel dokonce mne samého. To se mi kupodivu pořád ještě daří. V zemi galského kohouta od nás však zjevně čekali více.
V Karlových Varech se pohoršují nad tím, že některé obchody mají nápisy v azbuce. Když se jim to nelíbí, ať tam nechodí nakupovat, a pak se uvidí, zda si obchodník udrží klientelu nebo ne. Je to jeho problém. Kdysi tam byly nápisy jenom německé (nebo skoro jen německé), to se nelíbilo. Teď jsou tam ruské, to se taky nelíbí. Našinec je fajnšmekr. Budete organizovat odsun Rusů z Karlových Varů? Sami jste si je tam pustili, tak je tam teď máte.
Politolog Petr Bystroň v MfD napsal, že Rusko přece jen není SSSR. „Kdo z nás ví, že Rusko se po celou dobu své existence vnímá jako následovník Východořímské říše a tedy součást evropské civilizace na křesťanském základě?“ Jistě, Moskva – tretij Rim, i četvjortovo ně budět. Jinak řečeno navazuje na tu nejpokleslejší verzi starověkého římského impéria, na césaropapismus a nejprimitivnější formu křesťanství. „Rusové se vždy vnímali jako evropské impérium. Jejich údělem bylo bránit východní hranice Evropy před tatarskými hordami…“ - jistě, a přitom si na Západě co nejvíc ukousnout. Nakonec se - taky díky naší nezměrné indolenci – dostali až k nám. Mloci se usadili na čtyřicet let ve Vltavě. „České země však nikdy nepatřily do sféry geopolitického zájmu Ruska – s výjimkou několika desetiletí daných Jaltskou konferencí.“ Jistě, protože předtím na to Rusové neměli. A jaká Jaltská konference, kam vstoupila okovaná bota ruského vojáka, odtamtud se už nehnula. Když nás jednou schramstli, zůstáváme pro ně pořád „blízkým zahraničím“. Strach z Ruska je bohužel už zase velmi na místě. „Posílení osobní svobody ruského obyvatelstva šlo vždy ruku v ruce s úspěšnými hospodářskými a organizačními reformami“ – jistě, ruský pokus o politickou kultivaci státu z konce 80. a začátku 90. let byl poctivý a svým způsobem impozantní. Bohužel, jako většina takových pokusů z minulosti skončil krachem. Ani v tom se Rusko příliš nezměnilo. Komunismus (přesněji řečeno marx-leninismus, bolševismus) odešel a přišel, Rusko zůstalo. Dobré vztahy s ním jsou na místě, veliká ostražitost taky.
Nakonec dvě zprávičky. Podle agentury STEM je teď 87% lidí nespokojeno s politickou situací (víc než 30% lidí bylo spokojeno naposled před volbami roku 2006). Při čtení čísel tohoto druhu se člověk musí bránit představě, že by bylo dobré ještě doplnit rubriku „jak jsem spokojen sám se sebou“. Nicméně ovšem, politická situace u nás není jistě nic moc. Průzkum vystihuje poměr lidu k elitám (v tomto případě politickým). Poměr elit k lidu vystihuje rozhovor s psychologem Slavomilem Hubálkem (na iDnes.cz pod titulem „Nedivte se ničemu, třetinu národa tvoří pitomci“). "Lidé, kterým svoboda nic neříká, kteří se jinde nedomluví, co mají „ti králíci“." Ježíši Kriste, má ten člověk doma bibli? Kritika češství zasahuje do oblastí hraničících s oblastí obhospodařovanou trestním zákoníkem („Navíc jsme národnostně a rasově směska. Někde jsem napsal, že jsme voříšci Evropy“). Obávám se, že ta 87% nespokojenost lidu může plynout z toho, jak jej vidí intelektuální elita. Při čtení názorů jako je ten pana Slavomila Hubálka se ve mně probouzí vlastenectví. Jsou tedy taky k něčemu dobré.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
