Co přinesl den (pátek 6. listopadu)

Co přinesl den (pátek 6. listopadu)

Co přinesl den (pátek 6. listopadu)

Podle průzkumu agentury SANEP vede ČSSD v&#160preferencích o necelých 5% před ODS (přitom preference ČSSD ve vztahu k minulému průzkumu klesly o 3%, preference ODS se nezměnily).



TOP09 se dostala před komunisty (15,5 ku 12,1), KDU-ČSL má 6% a&#160zelení se pohybují lehce pod hranou volitelnosti (4,5). Rudý blok by získal za těchto okolností 95 mandátů, občanské strany 105, což by znamenalo pohodlnou většinu. Průzkum probíhá na internetu, to je výhodné pro občanské strany, výsledek bude lehce „uhnutý“ v jejich prospěch.

Právo informuje o rostoucí oblibě Klausova pobočníka Hájka v Rusku (málem jsem napsal v SSSR). Souvisí to s jeho názorem, že se Klaus možná odhodlá vystoupit z EU (ne sám, nýbrž s celou ČR, jejíž je hlavou, byť zatím nekorunovanou). A to tam ještě nezaznamenali, že tento výjimečný muž (pan Hájek, nikoli pan Klaus, resp. i pana Klause to zatím není jasné, nevyjádřil se) na rozdíl od nás ostatních nepochází z opice!

K problému, zda privatizovat nebo neprivatizovat ruzyňské letiště, se nechci vyjadřovat, nemám na to silný názor. Připadalo by mi jen děsivé prodat letiště firmě s dominantní ruskou účastí. Senátor Kubera, známá veselá kopa, se k prodeji vyjádřil v tom smyslu, že je z bezpečnostního hlediska fuk, zda bude letiště soukromé či státní: „Když 21. srpna 1968 přistávala na letišti v Ruzyni sovětská vojenská letadla, tak bylo nepochybně státní.“ Ovšem, jenomže ten stát byl soukromým majetkem Ruska (pan senátor by nepochybně řekl SSSR), pouze jeho tehdejší reformně komunističtí lídři, Dubček ad., si toho nějak nevšimli.

Postoloprtští konšelé se rozhodli uctít památku Němců zavražděných ve&#160městě v květnu a červnu 1945 (bylo jich slušné množství, odhaduje se že šlo o 800 – 3000 lidí, včetně žen a dětí; tomu, kdo se chce dovědět víc, doporučuji knížku historika Tomáše Staňka Perzekuce, Praha 1996, str. 108-113). Případ byl natolik křiklavý, že se jím musela zabývat parlamentní komise. Pod jejím dohledem se podařilo vyhledat ostatky 763 zavražděných. Až se jednou bude v okolí Postoloprt provádět nějaký archeologický průzkum, najdou se možná i ti další. Komise nakonec došla k závěru, že se jednalo o spravedlivou odplatu v duchu zákona č. 115/1946 Sb., která nemůže být trestána. Přesněji řečeno, postoloprtští radní se rozhodli uctít památku „obětí událostí z května a června 1945“. Tato obecná formulace je šťastná, není vyloučeno, že se do toho mordování připletl např. nějaký Eskymák, pokud se tak stalo, byl nepochybně rovněž utracen. Název „události“ zase evokuje něco jako zemětřesení nebo jinou přírodní katastrofu, něco, za co nikdo nemůže, a my Češi tuplem ne. Události se dějí, nemají pachatele ani oběti. „Udála se s ním vražda“ – nezní to hezky? Ke zprávě se hned zítra vrátíme.

Předsedové Topolánek a Paroubek se údajně dohodli na tom, aby se českým eurokomisařem stal premiér Fischer. Samo o sobě vzato to není nešťastná volba, Evropská komise je neutrální úřednický útvar, vzniklý na základě co největší koalice (kdyby tam seděli samí „bojovníci za národní zájmy“, EU by se záhy rozpadla) a pan Fischer by tam docela dobře zapadl, má praxi z ČR. Na druhé straně není vyloučeno, že hlavy největších českých politických stran začíná znepokojovat Fischerova vysoká popularita a chtějí se ho zbavit odsunem do Bruselu. Pak se ale oba braši budou muset ještě dohodnout na nové úřednické vládě, protože odchodem premiéra vláda zaniká. Třeba by se pak premiérem mohl stát v rámci jakési činovnické rošády vysloužilý eurokomisař Špidla.

Štrasburský soud pro lidská práva došel k závěru, že vyvěšování křížů ve školách je porušením svobody náboženského vyznání. Nechápu, proč by kříže nemohly zdobit stěny učeben ve školách, zřízených křesťanskými církvemi (komu se to nelíbí, ať pošle dítě do státní školy). Většina evropských zemí jsou křesťanské země a ke křesťanství se hlásí. Rodiče dětí by měly mít právo si i ve státních školách, např. rozhodnutím většiny, vyzdobení třídy křížem vyžádat. A za druhé: zakazovat dětem nosit do školy viditelně (např. Jako náhrdelník nebo náramek) křížky je hrubý zásah státu do soukromí člověka. (Nemohu zároveň zamlčet, že z těchž důvodů považuji zákaz nošení šátků - a jedině šátků - za přepjatý). Problém je jen, co se zeměmi, jako je Česká republika, kde je náboženstvím drtivé většiny obyvatelstva, a fakticky státním náboženstvím atheismus (víra, že žádný bůh neexistuje). Možná, že by se atheisté měli nějak organizovat a vymyslit si vlastní symbol. Mám několik návrhů, zvláště jeden, ale obávám se, že kdybych ho tu dal dispozici, pustili by se do mne naši atheisté se stejnou vervou, jako muslimové do dánských kreslířů za karikatury Mohameda.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala