Co přinesl den (pondělí 5. října)

Co přinesl den (pondělí 5. října)

Co přinesl den (pondělí 5. října)

Poté, co Irové v opakovaném referendu řekli Lisabonské smlouvě „ano“, soustředila se pozornost domácích i zahraničních médií a politiků na Českou republiku a na prezidenta Klause.

Poté, co Irové v opakovaném referendu řekli Lisabonské smlouvě „ano“, soustředila se pozornost domácích i zahraničních médií a politiků na Českou republiku a na prezidenta Klause.

Klause přišli na Hrad podpořit demonstranti z hraduvěrných pidistran (musím opravit svůj omyl – viz LEGRAČNÍ PODPORA KLAUSOVI –, nebylo jich sto, nýbrž celých dvě stě, což, jak uznáte, je něco úplně, ale úplně jiného).


Je to jistě velká morální vzpruha, ale myslím, že to mu k vytrvání do června nebude stačit. Nadějnější je, že 14. října cestuje český prezident do Ruska za prezidentem Medveděvem. Návštěva byla dohodnuta na jaře, mluvit se má o hospodářských vztazích, ale kdo ví, třeba nezůstane jen u nich… Tématu se týká glosa ČESKO, KLAUS, LISABON (Bohumildolezal.lidovky.cz).


K tématu:

Petr Holec: PROTI VŠEM (Reflex.cz, 7. 10. 2009)
Prezident Václav Klaus se dočkal! Celá jím nenáviděná EU žhaví hradní linku a prosí jej, aby podepsal Lisabonskou smlouvu, zatímco tajemník Ladislav Jakl pro jistotu sedí na prezidentském miliónovém peru. Neznám smutnější triumf.




Skutečný premiér

Právo informuje o sporu mezi předsedou Topolánkem a premiérem Fischerem o ministra Pecinu a o to, zda má vláda znovu požádat o důvěru. Jeden podtitulek zní Langer: je to jen loutkový premiér. Z dalšího ovšem vyplývá, co Langer skutečně řekl: že ODS jde o to, aby tu nevládla ČSSD s loutkovým premiérem, ale apolitická vláda skutečného premiéra. Z toho neplyne, že Fischer byl loutkovým premiérem ČSSD, ale že by se jím snadno mohl stát.

Parlamentní demokratické strany

Topolánek plánoval sezvat schůzku lídrů demokratických parlamentních stran o dalším osudu Fischerovy vlády. Paroubek i zelení setkání odmítli, s odkazem na neúčast Paroubka se odmítl zúčastnit i premiér Fischer. Nakonec se tedy sešly jen ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a nedohodly se, pokud tomu dobře rozumím, v podstatě na ničem.
Fischer teď svolává schůzku všech parlamentních demokratických stran sám, a to včetně jediné zástupkyně Demokratické strany zelených, přeběhlice Zubové. Tuhle provokaci vůči ODS si přece jen mohl odpustit, je to hloupé a zároveň směšné. Na jednom hlasu ministrany vzniklé v rámci tažení proti Topolánkově vládní koalici zrovna jeho vláda nestojí a nepadá.

Průzkumy tohoto druhu...

Podle průzkumu agentury STEM jsou u nás nejpopulárnějšími politiky Schwarzenberg a Bohuslav Sobotka, na záda jim dýchá Miroslav Kalousek. Bylo by velmi neblahé, kdyby z toho lídři TOP 09 usoudili, že mohou v příštích volbách vystřídat ODS. Na průzkumech tohoto druhu totiž vůbec nezáleží.

„Co hlásám“ podle Zahradila

V Lidových novinách zareagoval na můj článek o Lisabonské smlouvě můj dávný příznivec Jan Zahradil (PROČ SI LHÁT DO KAPSY, Lidovky.cz). Bylo to jako vždy výborné, v jedné věci ho ale musím trochu opravit. Píše tam, že si prý utahuji z české parodie na britské konzervativce, přičemž „míněna je nepochybně ODS“.
Celý citát zní: „V této situaci česká parodie na britské konzervativce, rozvíjející se ve stínu Hradu, sní svůj sen o suverenitě srovnatelné s ostrovním královstvím.“ Z čehož je zjevné, že vůbec nemám na mysli ODS (Topolánkovi lze vytýkat tisíc a jednu věc, ale že by se zrovna teď rozvíjel ve stínu Hradu, to tedy ne), ale skurilní družinu nynějšího prezidenta, k jehož věrným ovšem pana Zahradila (na rozdíl od Topolánka) počítám.
Taky mi připadá zvláštní, když pan Zahradil píše, co „podprahově hlásám“. Ale ctím odborníka, pan Zahradil nepochybně ještě v době, kdy dělal poštmistra v Zadní Třebáni (nebo možná až v Bruselu, což by bylo ještě lepší, má tam jistě dost volného času), vystudoval večerní rychlokurz psychoanalýzy, takže má na dešifrování podprahových informací patent.

„Co hlásám“ podle dalších

Taky jsem si se zájmem přečetl, že mne na internetových stránkách Strany svobodných občanů nazývá Michal Semín českým Quislingem (NEZÁKONNÉ IRSKÉ ANO aneb DUBLIN VOLÁ PRAHU, Svobodni.cz). Je zajímavé, jak třičtvrtěprezidentské aktivity nabývají ve výrazivu svých představitelů lehce extremistický, vlajkařský přídech.
Podobně jsem si zcela náhodou přečetl v Neviditelném psu článek nějakého Kopeckého (POLITIKA: ODPOUTÁNÍ OD RADARU, Neviditelnypes.lidovky.cz), který mne označuje jako „jistého českého publicistu známého sympatiemi k tzv. sudetským Němcům“ – což by mělo být zjevně totéž, jako když se za protektorátu o někom napsalo, že je židofil.
Zatím to ještě tak úplně nefunguje: text převzaly minulou středu Hospodářské noviny (ODPOUTÁNÍ OD RADARU, Hn.ihned.cz) „ve zkrácené podobě“, jak podotýká tzv. Kopecký, a zkrácení padla za oběť i výše citovaná denunciace. Možná jim to připadlo tak trochu eklhaft, možná jen od věci (článek se týká problémů s americkou radarovou základnou, v té záležitosti se tzv. sudetští Němci neangažovali). V každém případě je to signál, že úplně všechno se ještě nepovažuje za košer.




AUTOR JE POLITOLOG


Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala