Co přinesl den (sobota 26. září)

Co přinesl den (sobota 26. září)

Co přinesl den (sobota 26. září)

Nejsem katolík a zabývám se komentováním politiky, proto mi papežova návštěva v našem současném vnitropolitickém svinčíku připadá jako událost sice nepochybně významná, ale přece jen ne úplně nejdůležitější.

Vzhledem k tomu, že nejsem katolík a zabývám se komentováním politiky, a to především domácí, připadá mi papežova návštěva v našem současném vnitropolitickém svinčíku jako událost sice nepochybně významná, ale přece jen ne úplně nejdůležitější.

Taky se přiznám, že mi trochu vadí, když se z církevní záležitosti stává šou trochu připomínající koncert nějaké rockové hvězdy. Přesto mne překvapilo, oč zdrženlivější a chladnější jsou „veřejnoprávní média“, zejména ČT, než když tu byl návštěvou papežův předchůdce. Jsou dvě možná vysvětlení.


Za prvé, ČT jako citlivé médium chytá vítr, a vítr v současné době fouká daleko silněji a ostřeji zleva než v době, kdy se ještě plně nerozvinul fenomén Paroubek.
A za druhé: minulý papež byl sice hlavou nevěstky babylonské, ale na druhé straně to byl přece jen náš slovanský bratr. To znamená –1 + 1 = 0, z levicového hlediska (nebo to snad není levicové hledisko, nýbrž obyčejné česky šovinistické hledisko?) by ho bylo lze tolerovat.
Ten nynější je nejen hlava nevěstky babylonské, ale zároveň ještě Němec, úhlavní nepřítel českého národa. –1 –1 = –2, z čehož plyne, že by se měl omluvit, a to hned dvakrát, za to, čím se na našem národě provinil.
Tedy jednak tím, že je katolík, a dokonce první mezi všemi, a jednak, že je Němec. Omluvu jako sportovní odvětví zavedl už jeho předchůdce a stal se v omlouvání takřka světovým rekordmanem. A tenhle nic, jako by se nechumelilo. Jak si to představuje?


Zeman bude předvádět Bobošíkovou
Exeuroposlankyně Bobošíková by se měla stát podle toho, co píše Právo, „jedním z lídrů“ chystané Zemanovy Strany práv občanů. Vzhledem k tomu, že ani ona, ani lidé stojící u kolébky nové partaje to nevylučují ani nepotvrzují, na tom asi něco bude. Je to dost zvláštní, Bobošíková brojí proti Lisabonské smlouvě, Zeman se v něčem podobném dosud neangažoval.
Zřejmě si od účasti Bobošíkové slibuje posílení toho kuriózního politického cirkusu, který chystá. To už klesl opravdu dost hluboko. Miloš Zeman připomíná Buffalo Billa, který si taky na stará kolena založil cirkus, jezdil s ním po Spojených státech a předváděl obecenstvu nefalšovaný divoký západ.

Paroubek ve výhodě

Premiér Fischer se zjevně cítí být silný v kramflecích. Chce, aby strany určily vládě mandát na období do voleb, ale tvrdí, že během jednání musejí strany počítat s tím, že všech schůzek se bude aktivně účastnit již i představitel vlády.
Nevím, jak toho chce dosáhnout, strany se mohou sejít kde a kdy chtějí a v jakém složení chtějí. ODS se zjevně obává, že by se vláda mohla vymknout zpod její kontroly (zvlášť když klíčovou pozici ministra vnitra třímá pevně v rukou ČSSD). Chce, aby se předsedové stran sešli ještě před schůzkou s Fischerem, a Fischerova vláda by do té doby neměla dělat žádná zásadní personální nebo exekutivní změny a neměla by přijímat žádná rozhodnutí, která zatím nejsou součástí jejího mandátu.
S tím ovšem bude Paroubek souhlasit, jen pokud si bude stoprocentně jistý, že to poškodí ODS. Navíc podle LN prý Topolánek trvá ne tom, aby se znovu hlasovalo o důvěře vládě (Paroubek to považuje za zbytečné). V tom případě je Topolánek v nevýhodě člověka, který potřebuje něco prosadit, proti Paroubkovi, který nepotřebuje prosadit nic.

Zpupný kníže
Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. prohlásil na své návštěvě Moravy, že by Lichtenštejnové sice byli rádi, kdyby jim byl vrácen zkonfiskovaný majetek (a začali by do něj okamžitě investovat), ale nepřipravují žádnou žádost o něj. „Zatím“, napsali k tomu v LN ironicky. Ovšem.
Správně by měl zpupný kníže uznat, že mohou být ještě rádi, že jim po válce jen zabavili majetek, mohli je přece ještě všechny pověsit. A měli by veřejně uznat, že zabavení majetku bylo docela OK, vlastně to bylo málo, a měli by nám navíc ještě zaplatit nějaké odškodnění. S omluvou, samozřejmě.
Kníže místo toho po knížecím způsobu prohlásil (přeloženo do naší řeči): Milí křupani, nepředpokládám, že byste byli ochotni vrátit něco z toho, co jste mi ukradli, tak si to strčte za klobouk, já se vás o to neprosím, i když bych se o ten majetek dokázal postarat líp než vy. Je pochopitelné, že hrdý vnuk husitů něco podobného považuje za urážku.
Paroubkův profil

V LN se dotázali několika renomovaných psychologů na jakýsi profil Jiřího Paroubka. To, co říkají, je inspirativní, ale ne úplně přesné. Jiří Paroubek je člověk, který nemá žádné pevné přesvědčení kromě potřeby se za každou cenu prosadit. Zároveň je posedlý představou, že mu všichni jdou po krku. Člověk, který nemá žádné pevné přesvědčení a je zároveň přesvědčen, že mu všichni jdou po krku, je schopný vůči těm, o nichž věří, že mu jdou po krku, všeho.

Černováclavský humor na ČT

Velmi mne zaujal televizní program veřejnoprávní ČT na pondělí. 28. září je Den české státnosti (shodou okolností se slaví zrovna na svatého Václava, ale nesmí se o tom nahlas mluvit). V ČT se to pozná podle toho, že večer dávají film Václav. Je to ovšem jakýsi příběh ze současnosti, s oslavencem – neoslavencem má společné jen jméno. Beru to od pana Janečka a jeho party jako mimořádně vykutálený projev černého humoru.

Skrz koho přichází pokušení

MfD navázala na akce typu Morava, vířivka atp., a tentokrát „otestovala“ všechny politické strany. Člověk pověřený redakcí se vydával za majitele sítě heren a nabízel stranám úplatek milión korun za to, že slíbí nepodpořit novelu zákona o loteriích (navrhuje ji Cyril Svoboda a má znamenat tvrdé zdanění tohoto způsobu podnikání).
Současně požadoval, aby ho strany neuváděly jako sponzora (což je v rozporu se zákonem). Zelení ho odmítli (těm už stejně žádný sponzoring nepomůže), lidovci, ČSSD a ODS se posléze vykroutili (přičemž ODS ho v podstatě taky odmítla).
Naopak chytli se komunisté a TOP 09, přesněji poslanec Šustr (dříve KDU-ČSL), který se stranou spolupracuje a je na její kandidátce pro příští volby. Teď se to provalilo, Šustr se promptně vzdal mandátu i kandidatury (Svobodovi se tak, pokud tomu dobře rozumím, vrací do klubu jeden poslanec, zlomyslně podotýkám, že by možná nebylo od věci prověřit, zda za to MfD nedostane nějakou provizi) a Kalousek okamžitě vyrazil i manažera strany, který figuranta za Šustrem poslal.
U komunistů se Filip chystá vyřídit svého vnitrostranického oponenta, „hodného policajta“ Dolejše. Ze strany MfD jde znovu o provokaci; situace je sice o něco malinko přehlednější než v případě vířivka, ale jako tenkrát platí „běda tomu, skrze koho přichází pokušení“.
Investigativci z MfD připomínají malé uličníky, kteří pohodili na ulici stokorunu přivázanou na nit, schovají se do křoví a čekají, kdo se pro ni sehne – v tom okamžiku cuknou a je veliká legrace. Jediné poučení, které z toho pro strany plyne, je „prověřujte si své sponzory“. Myslím, že slušné noviny by měly mít jiné starosti a používat jiné metody.


K tématu:

Kupředu, levá!
Marek Stoniš: KUPŘEDU, LEVÁ! (Reflex.cz, 30. 10. 2009)
Komunistická strana je přece skrznaskrz prolezlá nemravnou ideologií založenou na třídní nenávisti, neúctě k právu a svobodě. Tedy zločinná od podstaty. Proto je absurdní posuzovat Dolejšův čin podle standardních měřítek politické morálky. To už bychom klidně mohli soudit sériového vraha za to, že zaparkoval auto na místě vyhrazeném pro invalidy.


Pochybili politici?
Anketa: POCHYBILI POLITICI, KDYŽ BYLI OCHOTNI VYJEDNÁVAT S ÚPLATKÁŘI? (Reflex.cz, 29. 9. 2009)
„Nedocenili jsme, že je třeba každého příchozího důkladněji prověřit... Tu kauzu ale nevidím jako právní pochybení,“ hájí se Jiří Dolejš.



AUTOR JE POLITOLOG


Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala