ČSSD má problém, průzkumy veřejného mínění jí nějak v poslední době nevycházejí. Bude zapotřebí vyměnit průzkumníky, neosvědčili se.
ČSSD má problém, průzkumy veřejného mínění jí nějak v poslední době nevycházejí. Bude zapotřebí vyměnit průzkumníky, neosvědčili se.
Nervozita mezi hlaváči v ČSSD je veliká. Pokud jde o tzv. Vyšehradskou výzvu, uchýlil se Paroubek k průhlednému a poněkud legračnímu manévru – postavil se jí tak říkajíc do čela: s kritiky mnohdy souhlasí, diskuse je podle něho esencí demokracie (to ovšem neplatí pro panské skunky, jako je Schwarzenberg nebo Dobrovský; diskutuje se jen mezi přáteli).
Političtí belzebubové na dovolené
Místopředsedovi ČSSD Urbanovi se přihodila nemilá věc: strávil svou dovolenou v Toskánsku, aniž by tušil, že tam pobývá taky úhlavní nepřítel sociálních demokratů, předseda ODS Topolánek. Teď se dušuje, že o tom neměl ani ponětí, a zuřivě se brání podezření, že by tam snad s Topolánkem vyjednával o velké koalici. Jak vidno, jezdit před volbami do turisticky atraktivních lokalit je riskantní věc, člověk tam snadno narazí na politického belzebuba a vystavuje se podezření, zda se s ním náhodou nespustil.
Přeběhlice, souběhlice, poběhlice...
Zatímco přeběhlice Zubová si našla útočiště v ČSSD, její někdejší souběhlice Kuchtová usiluje o triumfální návrat do Strany zelených. Ze Strany zelených je ovšem její zásluhou politicky neobyvatelná ruina, a to v tak strašném stavu, že návrat paní Kuchtové ji nemůže proměnit ani k lepšímu, ani k horšímu, a to už je co říci. Někdejší místopředsedkyně SZ dnes v Právu své exkolegyni trpce vyčítá, proč založila napřed Demokratickou stranu zelených, aby pak mohla přeskočit na kandidátku ČSSD, měla prý přeskočit rovnou. Hlavní problém je ale v tom, že Zubovou doprovází (nebo snad řídí?) někdejší zelený supersponzor Soukup. Paní Kuchtová naopak zůstala na suchu. Je to smutná, ale velmi zasloužená odměna za její specifickou politiku.
Všude dobře, v Právu ideálně
Michal Mocek v Právu dokonale zdomácněl, je zjevné, že tam patřil odjakživa a MfD byla jen jakousi bezděčnou oklikou. Dnes si vzal na paškál premiéra Fischera za to, že nedělá vyváženou politiku na Blízkém východě. Během jeho návštěvy Izraele totiž nepadlo ani jediné upozornění, že i Praha (stejně jako EU) vidí v rozrůstajících se osadách na palestinských územích a v expanzi židovského osídlení do arabských částí Jeruzaléma jednu ze zásadních překážek pro mírové řešení. Rakety z Gazy jsou taky překážka pro mírové řešení, jenže teroristům z Hamásu to mohou evropští Chamberlainové a Runcimanové opakovat od rána do večera, a ti z nich mají tak nanejvýš srandu. Naproti tomu Izraeli mohou diplomati s deštníkem způsobit svou indolencí vážné problémy. Pokud pan Fischer přijel do Izraele tak říkajíc bez deštníku, šlechtí ho to. Panu Mockovi se dále nelíbí, že „čeští představitelé“ požadují, aby, pokud jde o izraelskou politiku ve východním Jeruzalémě, byla vyslechnuta i izraelská strana. Přirovnává to k tomu, že by unijní země chtěly ve věci kanadských víz pro české občany vyslechnout taky Kanadu. Správně! Při dojednávání míru pro naši dobu v Mnichově v roce 1938 se Francie a Británie s „československou stranou“ taky nepáraly.
Čtvrtina členstva jedné strany
Strana Občané.cz je konzervativní strana par excellence. Členský příspěvek činí podle LN padesát tisíc korun. (Měsíčně? To není ze zprávy jasné.) Takže má jen dvacet pět členů. To je sice velká výhoda (členstvo je v politických stranách zdrojem největších potíží, a když už ho nelze eliminovat úplně, jak to učinilo kdysi Občanské fórum, je třeba ho maximálně omezit), ale má i svou stinnou stránku. Stranu teď opustila její studentská sekce: je to sice jen pět lidí, ale zároveň 25 % členské základny. Odcházejí prý do TOP 09. Studenti, jak známo, mají hluboko do kapsy a v TOP 09 nepochybně panují, pokud jde o členské příspěvky, lidštější poměry. Ti, co ve straně zbyli, se mohou utěšovat tím, že volební vyhlídky Občanů.cz odchod čtvrtiny členstva nijak výrazně neovlivní.
Co vyhovuje Paroubkovi
Hospodářské noviny přinesly dnes podrobnou informaci o nové iniciativě KSČM: nabízí Paroubkovi, že splní skoro všechny jeho podmínky, když ji vezme se vším všudy do party. Paroubkovi se to nelíbí. Vyhovovalo mu, když ho KSČM podporovala jaksi nenápadně a z pozadí.
AUTOR JE POLITOLOG
Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala
