Co přinesl den (úterý 30. června)

Co přinesl den (úterý 30. června)

Co přinesl den (úterý 30. června)

Předseda ODS Topolánek a předseda ČSSD Paroubek se trumfují ve sprostotě. I tentokrát s přehledem vyhrál Paroubek. Vyčetl Topolánkovi fotografie ze Sardinie, a k dovršení všeho o něm prohlásil...

Předseda ODS Topolánek a předseda ČSSD Paroubek se trumfují ve sprostotě. I tentokrát s přehledem vyhrál Paroubek.
Topolánek v neděli na Primě Paroubkovi vytkl, že ČSSD odsunula v Praze na nevolitelné místo nynějšího poslance Šplíchala, jehož otec byl za bolševismu vězněn. Nechápu, co je Topolánkovi do toho, jak si ČSSD sestavuje kandidátky. Zároveň označil předsedu ČSSD za papaláše a prohlásil, že když nezaujatý člověk srovná jeho a Paroubka, vyplyne mu, kdo z nich dvou svou funkci unesl a kdo ne. Nechápu, k čemu je dobré takové hloupé chvástání, kdyby se ODS věnovala tomu, co chce udělat a čím chce lidi přesvědčit, místo aby je přesvědčovala, že její protivníci jsou budižkničemové (lidé si to přeberou jako: jsou taky budižkničemové), udělala by lépe.
Paroubkova chruščovovská arogance by pak lépe vynikla. Takhle se jen rozjela obvyklá ofenzíva: předseda ČSSD se zuřivě bránil proti svému papalášství (chodí v džínech a přispívá na chudé), vyčetl v té souvislosti Topolánkovi fotografie ze Sardinie, a k dovršení všeho o něm prohlásil, že je z „elitní komunistické rodiny“, protože jeho dědeček byl zakládajícím členem KSČ a otec vysokým funkcionářem téže strany. Sám Topolánek absolvoval „výběrové komunistické vojenské gymnázium“, kde si zvykl na státní zaopatření. Nemluvil by o tom, kdyby si byl Topolánek nezačal.
Topolánek si ovšem nezačal s tím, že by se byl zevrubně věnoval Paroubkovým předkům. Předky si člověk nevybírá a nemůže za ně. Vyčítat někomu členství v KSČ je docela v pořádku, vlezl tam sám a dobrovolně. Vyčítat někomu dědečka je kádrování v pravém smyslu slova, a staví na podobných základech jako rasismus. Informace o rodinném zázemí politika je třeba brát v úvahu jen tam, když se týkají jeho rodinného života, který si sám utváří (manželství). Informace o předcích jsou nezajímavé.
Co je kádrování

V Právu mají zvláštní představy o kádrování. Alexandr Mitrofanov pokládá Topolánkovu výtku, že v řadách ČSSD jsou bývalí členové KSČ, za „výlet do kádrového původu“. To snad není možné. Kádrový původ jsou rodiče, prarodiče, příbuzní. Když někdo vlezl do KSČ, bylo to jeho osobní svinstvo, případně blbost, nebo taky připodělanost, nejčastěji kombinace toho všeho.
Vnucovali jsme se, ale neuspěli

Miroslav Kalousek oznámil, že volební koalice TOP 09 s ODS nepřipadá v úvahu, protože v ODS o ni není zájem. Z toho plyne: vnucovali jsme se, ale neuspěli. Proč to dělali? Lidé je teď budou brát jako někoho, kdo se neúspěšně nutil do přízně ODS, neboť se bál, že sám nepřežije. TOP 09 bude pro voliče zajímavá, jen když bude stát na vlastních nohách.

Stačí sto miliónů?

Demokratická strana zelených se pokouší načerpat sílu tím, že se přiživuje na odporu středoškoláků ke státním maturitám, respektive že přiživuje ten odpor a staví se mu do čela. Tuhle voličskou vrstvu je docela lehké manipulovat. Místopředseda Soukup prý řekl Právu, že je do volební kampaně strany ochoten investovat sto miliónů. Předsedkyní strany se stala poslankyně Zubová. Zajímá mne, klesla-li česká společnost opravdu tak hluboko, aby osoba tak politicky nedůvěryhodná v čele strany, podpora z řad „novovoličů“ sotva odrostlých pubertě a sto miliónů do volební kampaně stačily na vstup do PS. Řekl bych, že to stačit nebude, ale možná jsem moc velký optimista.

Bitva uvnitř strany

V ODS vzplál bratrovražedný boj mezi pražskou organizací a vedením strany. Předseda Topolánek dal Bémovi jako normu úspěšnosti zisk 15 mandátů (naposled měla Praha zisk 14 mandátů, a teď bude mít konkurenci v TOP 09 a Schwarzenbergovi jako lídrovi kandidátky). Bém ovšem předtím pečlivě vybílil pražskou kandidátku od Topolánkových stoupenců. Pražská organizace se tedy postará o to, aby ODS i po volbách zmítal vnitrostranický boj živený z Hradu. Klausův problém zatím je, že mu chybí schopný lídr (vycházel vždycky z toho, že schopný lídr je on, a další už nejsou zapotřebí, protože představovali byť potenciální nebezpečí; teď má potíže příznačné pro všechny autokraty).

Pryč s náměstkem

Na obzoru je jakýsi náznak konfliktu mezi Jiřím Paroubkem a hejtmanem Rathem. Policie obvinila ekonomického náměstka středočeských nemocnic Bušinu z finančních machinací. Rath s ním odmítá ukončit pracovní poměr s odkazem na presumpci neviny a na to, že to zákoník práce neumožňuje. Paroubek, zřejmě vyděšený z poklesu preferencí ČSSD, se domnívá, že by se hejtman měl toho člověka zbavit, a hodlá si s ním o tom promluvit. Výsledek „rozhovoru“ by mohl být docela zajímavý. Pokud Rath Paroubkovi vyhoví, ČSSD to příliš neposílí a oslabí to Rathovu pozici. Pokud se zapříčí, ČSSD to poškodí.

Nějak už se dohodneme
V MfD vyvozují dalekosáhlé závěry z toho, že se ODS shodla s ČSSD na obsazení funkce šéfa antimonopolního úřadu členem ČSSD. Paroubek dohodu potvrdil, označil ji za „vynucený případ“ a zároveň vyloučil možnost velké koalice s ODS po volbách. Tuhle změnu nelze přeceňovat, protože se jen obnovuje status quo (předchozí ředitel a nynější ministr vnitra Pecina byl člověk ČSSD). Že se obě strany shodly na protikrizových opatřeních a na Fischerově vládě, byla nutná a pozitivní věc a do budoucnosti z ní nic neplyne. Navíc ČSSD to velmi poškodilo, ztratila výhodnou pozici opoziční strany. To, že nový eurokomisař má být jmenován až po volbách, je rovněž OK, kdyby ho jmenovali dnes, museli by se na něm zase dohodnout (a to navíc ani není dost dobře možné). Člověk se těžko zbavuje dojmu, že ODS se Mladé frontě Dnes hned tak nezavděčí. Že by vítr foukal z Hradu?



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala